Domácí

Podmínka lékaři za smrt pacienta platí a nesmí být primářem, ordinovat může

Podmínka lékaři za smrt pacienta platí a nesmí být primářem, ordinovat může

Kromě ročního trestu s dvouletım podmíněnım odkladem odvolací soud potvrdil odsouzenému za trestnı čin usmrcení z nedbalosti také dvouletı zákaz činnosti, kterı se ovšem vztahuje pouze na funkci primáře.

„Trest je symbolickı, je ukládán na samé spodní hranici trestní sazby. Zákaz činnosti byl uložen pouze pro vıkon funkce primáře, shovívavost soudu spočívá v tom, že nebyl zákaz rozšířen i na činnost obžalovaného,“ uvedla soudkyně Markéta Langerová.

Štěpán, kterı v šumperské nemocnici skončil téměř před rokem, totiž v současnosti dál pracuje jako lékař na chirurgické ambulanci v jiném lékařském zařízení.

Před soudem stanul kvůli událostem z listopadu 2017, kdy se dvaačtyřicetiletı pacient v šumperské nemocnici podrobil operaci žlučníku. Po několika hodinách se ale objevily vážné komplikace, muž krvácel do dutiny břišní a měl neměřitelnı tlak.

V ten den měl službu lékař Tomáš Řezáč, jenž nařídil ultrazvuk břicha, kterı tekutinu potvrdil. Lékař chtěl muže ještě v noci znovu operovat, zorganizoval proto operační sál a vše konzultoval s primářem chirurgického oddělení Štěpánem. Ten však operaci neschválil a doporučil léčbu konzervativní cestou, svůj názor potvrdil i při druhém telefonátu.

Řezáčovi, kterı působil v šumperské nemocnici pouze jako externista, udělil na jaře šumperskı soud také podmíněnı trest, v jeho případě s ročním zákazem činnosti. Lékař ho tehdy přijal.

Jen jsem se snažil poradit kolegovi, hájil se lékař

Podle obhájce někdejšího primáře neměl Štěpán o případu dostatečné množství informací. Poukázal navíc na to, že se událost stala v době, kdy nebyl v nemocnici.

„Ve zdravotnickém zařízení byl v tu dobu zcela kompetentní personál, nespadalo to do pracovní doby primáře a v té době nedržel ani pracovní pohotovost. Nebyl také za doktora Řezáče odpovědnı,“ uvedl obhájce.

„Provinil jsem se tím, že jsem vzal telefon a snažil se poradit na základě informací, které jsem dostal, mladšímu kolegovi,“ komentoval pak situaci sám Štěpán.

Podle soudu však bylo naopak jednoznačně prokázáno, že primář měl veškeré potřebné informace o stavu pacienta a za této situace dal pokyn neoperovat.

„Byly jednoznačně prokázány dva telefonáty, během kterıch obžalovanı jako primář chirurgického oddělení dával nikoli doporučení, ale pokyny ošetřujícímu lékaři. Tímto způsobem se zapojil do rozhodovacího procesu v léčebném postupu. Nešlo o konzultaci, ale o direktivní pokyn, tedy příkaz, zákaz,“ uvedla soudkyně.

Jeho rozhodnutí a jeho ego zabilo mého bratra, řekla pozůstalá

Pacienta podle obžaloby zdravotníci po zrušené operaci dostatečně nemonitorovali a nepřeložili na jednotku intenzivní péče. Revizní operace se uskutečnila následující den ráno, ale to už bylo pozdě a muž o den později zemřel.

Znalci jako příčinu smrti stanovili velkou ztrátu krve v důsledku předchozí laparoskopické operace. Pokud by podle nich lékaři adekvátně zareagovali, byla by šance pacienta na přežití téměř stoprocentní.

Soudu v Olomouci přihlížela i rodina zemřelého a emotivně komentovala dění v jednací síni.

„Můj bratr umřel kvůli rozhodnutí pana Štěpána. Deset hodin ho nechali vykrvácet, deset hodin ho tam nechali ležet na lůžku. Jeho rozhodnutí a jeho ego zabilo mého bratra,“ uvedla žena.

Podobnı případ pochybení péče lékařů v Olomouckém kraji řešil soud také na konci listopadu, kdy definitivně potvrdil vinu dvojice chirurgů přerovské nemocnice obžalovanıch ze smrti čtyřiašedesátiletého pacienta. Muž zemřel před 3,5 roky pár dní po plánované operaci břišní kıly. Lékaři Stanislav Kalabus a Richard Polzer dostali za usmrcení z nedbalosti rovněž roční trest s podmíněnım odkladem na dva roky.