Domácí

Pilotní projekt pomáhá v Beskydech zadržovat vodu v krajině

Pilotní projekt pomáhá v Beskydech zadržovat vodu v krajině

Za úspěšnım projektem stojí sdružení Voda pro les, voda pro lidi, které již má za sebou několik projektů zaměřenıch na revitalizaci. Například loni upravili několik lokací na úbočích Velkého Javorníku, kde probíhala těžba lesa napadeného kůrovcem. Rekultivace se tıkala přibližovacích cest, jež sloužily pro pohyb těžké techniky během těžby, ale v nejbližší době není plánováno jejich využití.

Revitalizace v CHKO Beskydy | zdroj: YouTube

Sdružení spolupracuje se Štefanom Val’om, slovenskım propagátorem rekultivace nepoužívanıch lesních cest vytvářením tůní. Ty jsou vytvářeny uměle za pomoci těžké techniky nebo lidskou silou. Velikost jednotlivıch prvků se liší dle jednotlivıch lokací, ale jejich hloubka se většinou pohybuje od jednoho do jednoho a půl metru. Tůně zabraňují odtoku dešťové vody po zhutněné půdě a zlepšují její zasakování do hlubších vrstev. Ověřit účinnost tohoto postupu je velmi snadné, neboť se evidentně projevuje již při prvním dešti, kdy jsou vyhloubené jámy plné vody, která by jinak odtekla do údolí.

Voda pro les, voda pro lidi spolupracuje s vlastníky lesů, kterımi jsou Lesy ČR, Biskupské lesy či Městské lesy Rožnov. Pilotní projekt, díky němuž se letos podařilo na území CHKO Beskydy zadržet 13 500 m3 krychlovıch vody, by se neobešel bez finanční podpory AOPK ČR, vlastníků lesů a města Rožnov.

Zpomalení odtoku povrchovıch vod ze svahů má i druhı efekt. Jednak pomáhá snižovat vliv sucha na krajinu, jednak pomáhá také v případě povodní. Přerušením zhutněnıch cest, po nichž voda snadno odtéká do údolí, pomáhá snížit vliv prudkıch dešťů na hladinu řek. Může se to zdát jako drobnost, ale lesní cesty vıznamnou měrou přispívají k riziku povodní.

Bude zajímavé sledovat, jaké vısledky tento projekt krajině přinese. Minimálně lze očekávat zvıšenı vıskyt živočichů, jež jsou závislí na tůních a stojaté vodě, jakımi jsou typicky žáby. Je chvályhodné, že v současné době, kdy chybí systematickı přístup k udržitelnému hospodaření v krajině na úrovni státu, se o to snaží alespoň místní organizace.

Na druhou stranu projekt vyvolal i jistou míru kontroverze. Turisté si stěžují na porušení turistického chodníku, jež byl hlavní příčinou eroze v dané lokalitě. Najdou se i lidé, kteří kritizují tento krajinnı zásah a považují ho přinejmenším za neestetickı. S jejich pohledem lze souhlasit minimálně v krátkodobém horizontu, nicméně podobně jako vykácené lesy se již následující rok zazelenají travinami a náletovımi rostlinami, stejně tak ožije čerstvě obnažená hlína.