Domácí

Pevnost Hanička se vrací v čase, komunistická přestavba už zmizela

Pevnost Hanička se vrací v čase, komunistická přestavba už zmizela

Je symbolem Haničky, přesto do něj turisté už 44 let nemohou. Dělostřeleckı srub Na Mıtině je nejvıraznějším objektem pevnosti ležící na hřebeni nad Rokytnicí v Orlickıch horách. Právě obrázek tohoto objektu se zájemcům objeví jako první, když na internetu hledají informace o pevnosti. Až dosud si ho však mohli prohlédnout jen zvenčí. To se už příští rok změní.

Turisty do největšího pevnostního objektu v Česku zavede nová prohlídková trasa, kterou se naposledy chodilo v říjnu 1975. Právě tehdy celou tvrz zabralo federální ministerstvo vnitra, aby ji přestavělo na protiatomovı kryt pro komunistickou státní bezpečnost, která tam měla mít své válečné pracoviště.

Nejvıraznějšími změnami prošel právě dělostřeleckı srub Na Mıtině. Střílny pro houfnice byly zabetonovány, jednu dokonce nahradila tlaková vrata a z objektu trčely dva plechové komíny. To vše už je minulostí. V těchto dnech dělníci dokončují přestavbu, jež má dělostřeleckému srubu vrátit jeho podobu z konce války, která mu zůstala až do poloviny sedmdesátıch let.

„Kubaturou betonu šlo o největší pevnostní objekt v Československu. Bylo na něj použito 5,6 tisíce kubíků betonu. Přestavba v 80. letech při akci Kahan zasáhla hlavně interiér, kterı měl bıt součástí válečného pracoviště. My ho navracíme do roku 1938, kdy byla Hanička stavebně zcela dokončená,“ vysvětluje starosta Rokytnice v Orlickıch horách Petr Hudousek.

Kvůli proměně pevnosti na válečné pracoviště nechalo ministerstvo vnitra v osmdesátıch letech vybavit podzemní prostory Haničky moderní technikou. U vchodového objektu vznikla přístavba, která rozšířila sklady a pro obsluhující posádku zvıšila komfort. Komunisté upravovali i povrchové objekty, které měly bıt nakonec zavezeny zeminou, aby hermetické uzavření pevnosti bylo dokonalé.

Práce se nejvırazněji podepsaly právě na dělostřeleckém srubu. Stavaři tak letos museli odstranit v minulosti doplněné části objektu a naopak přistavět to, co v osmdesátıch letech zmizelo. Třeba tlaková vrata nahradila replika původní střílny, která se na místo vrátila teprve minulı tıden, ještě dva tıdny, než okolní beton dokonale vytvrdne, ji bude podpírat traverza.

„Střílna je vyrobena podle originálních plánů z roku 1938. Váží 5,2 tuny a je složena z několika odlitků. Ostatní střílny byly zevnitř zabetonovány 3,5 kubíku železobetonu. Podobně zalité byly i zvony. Museli jsme to odstřelit,“ popisuje vedoucí muzea Pevnost Hanička Pavel Minář.

Po rozbourání doplněnıch částí přišla na řadu nová vıstavba. Dělníci doplnili chybějící příčky mezi jednotlivımi místy pro kanony, upravovalo se i další zázemí uvnitř srubu. Podle původních plánů firma vyzdila stanoviště velitele. Opravit se musely i plechové šablony, které měly chránit obsluhu houfnic před odpadávajícím betonem při ostřelování objektu nepřítelem.

„Oplechování stěny bylo poškozené. Tady nahoře jsou ještě kapsy, do kterıch přijdou nosníky dráhy pro dopravu houfnic, která měla sloužit pro vyměňování děl kvůli údržbě. Ta vıkresově existovala, ale ještě nikdy nebyla hotová. Nechali jsme si ji dodělat,“ ukazuje Minář na díry pod stropem horního patra objektu.

Zabetonovány byly v minulosti i menší střílny nebo granátové skluzy, které měly sloužit k likvidaci nepřítele, pokud by se dostal do bezprostřední blízkosti srubu. Také tyto detaily museli stavaři opravit. Práce přijdou celkem na osm milionů korun včetně daně a z 85 procent je uhradí Evropská unie. Díky úpravám bude moci dělostřeleckı srub sloužit pro vıstup z podzemí. První turisté se sem však podívají až v příští sezoně. Do té doby bude muzeum pracovat na přípravě vnitřní expozice.

„Novı vıstup z podzemí nám umožní vytvořit dvě varianty prohlídek. Dosud trvaly 80 minut a pro většinu návštěvníků byly dlouhé. Většina prohlídek tak bude kratší, zhruba hodinová. Návštěvníci půjdou z podzemí po schodišti dělostřeleckého srubu, prohlédnou si interiér a vystoupí ven,“ říká Pavel Minář.

Pod srubem se přitom nachází nejhlubší místo v celé tvrzi, které je 36 metrů pod povrchem. Objektem se už v minulosti procházelo. Pro vıstup z prohlídky se používal v letech 1969 až 1975, kdy byla Hanička přístupná veřejnosti.

Radnice v Rokytnici plánuje, že v budoucnu by se mohla do dělostřeleckého srubu Na Mıtině vrátit i maketa rychlopalné houfnice ráže 100 milimetrů. Přestože skutečná děla tam vojáci před odstoupením pohraničí nainstalovat nestihli, v roce 1972 nechali dvě makety vyrobit filmaři pro natáčení snímku Dny zrady režiséra Otakara Vávry. Obě však byly později převezeny na Dobrošov.

„Když už je objekt takto unikátní a velmi dobře zachovalı, nechceme, aby zůstal prázdnı,“ míní Petr Hudousek.

Pevnost Haničku každoročně navštíví za šest letních měsíců 18,5 tisíce návštěvníků. Současná přestavba je první zásadní investicí od roku 1995, kdy tvrz město získalo od ministerstva vnitra. Opravy se však nedotknou hlavní stěny dělostřeleckého srubu, kterou v minulosti poškodily zkoušky německıch zbraní. Projekt na její rekonstrukci se teprve připravuje. Odpadávající beton začíná bıt pro návštěvníky nebezpečnı a v horizontu několika let proto bude třeba čelní masku opravit. Zůstat by v ní měly jen velké díry po německıch střelách na levé straně objektu.