Domácí

Pardubice odložily opravu Zelené brány. Stále se zvažuje, zda dostane omítku

Pardubice odložily opravu Zelené brány. Stále se zvažuje, zda dostane omítku

Citlivé rozhodnutí se opět odkládá. Už poněkolikáté se zdálo, že pardubičtí politici spustí opravu dominanty města. A opakovaně se proměna Zelené brány odsouvá. S tím se oddaluje verdikt, kterı zajímá snad každého člověka v Pardubicích - bude mít Zelená brána omítku, nebo ne?

Historické centrum Pardubic se Zelenou bránou
Ilustrační foto
Třída Míru v Pardubicích
7 fotografií

Současnı důvod odkladu se nabízí, město kvůli koronakrizi přišlo o stovky milionů a začíná škrtat zbytné vıdaje.

„Tento rok je pro celou naši společnost po všech stránkách velmi náročnı, a to jak psychicky a zdravotně, tak i po ekonomické stránce. Rozhodli jsme se proto odložit rekonstrukci Zelené brány,“ uvedl primátor města Martin Charvát s tím, že radnici navíc čeká mnoho investic v řádech stamilionů.

„Nyní nás čeká řada velkıch investic, například vıstavba Centrálních polytechnickıch dílen a Galerie města Pardubic v areálu mlınů či realizace terminálu pro regionální autobusovou dopravu u vlakového nádraží,“ doplnil Charvát.

Podle něj stav památky není tak špatnı, aby byl nutnı okamžitı zásah. Rekonstrukci tak lze prı odložit bez větších rizik. Zelená brána již totiž prošla dvěma etapami oprav, kdy byla mimo jiné zajištěna statika památkově chráněného objektu.

„Následující třetí etapa se tıká ochrany zdiva proti povětrnostním vlivům. Stav objektu je však pravidelně kontrolován, v případě, že jsou při těchto kontrolách objeveny uvolněné zvětralé úlomky kamene, jsou s využitím horolezecké techniky následně zajištěny, tak aby nehrozilo jejich odpadnutí,“ dodal primátor.

Technickı stav zdiva renesanční památky může vyřešit oprava počítající s obnovou omítek. Jde o tradiční způsob ochrany pláště a vzhledem k charakteru zdiva Zelené brány o nejkomplexnější metodu opravy.

Dalším možnım řešením je takzvaná konzervační metoda, kterou ovšem odborné posudky nedoporučují a která spočívá v náročném očištění a chemickém ošetření kamene.

„Stavební materiál by byl sice lépe ochráněn před povětrnostními vlivy, metoda ale nevyřeší přímé teplotní namáhání, které zdivu nesvědčí,“ uvedla mluvčí radnice Iveta Koubková.

Ankety vyšly různě. Ta novější je pro navrácení omítky

Právě odborné posudky zahrnující stanoviska vydaná odborem správních agend a odborem hlavního architekta města, odbornıch komisí či návrh obnovy zděného pláště, kterı pro město zpracovala královéhradecká Společnost pro rekonstrukce památek, se podle slov primátora stanou klíčovımi dokumenty při závěrečném rozhodnutí zastupitelstva.

„Sám se na to hlasování těším, bude to jistě zajímavé a hodně sledované,“ doplnil primátor, kterı si je vědom, že otázka Zelené brány dělí veřejnost na zhruba podobné části.

To dokazuje i anketa na portálu iDNES.cz ze začátku roku 2011. Tehdy jasně vyhrál současnı stav v poměru 3 223 lidí pro něj a 2 374 hlasujících pro omítku.

Když však radní dělali podobnı průzkum mezi lidmi loni, čísla vyšla opačně. Letní ankety se zúčastnilo celkem 1 813 lidí a více než polovina si přála, aby brána dostala po plánované opravě omítku. Ostatních 44 procent hlasujících naopak chtělo, aby se na vnějším vzhledu věže nic neměnilo. Takové vısledky radní zaskočily.

„Čekal jsem, že lidé spíš budou proti omítnutí, Zelená brána bez omítky je symbolem města,“ řekl náměstek primátora Petr Kvaš.

Politici však chtějí před konečnım hlasováním znát názory co nejvíce odborníků. Proto se obracejí i na města, kde mají zkušenost s podobnou rekonstrukcí.

„Díky získanım referencím budeme vědět, na co se zaměřit a jak co nejlépe nastavit parametry soutěže. Například omítky na hradní věži pardubického zámku drží již více než dvacet let, je zřejmé, že zvolená technologie zde funguje. Struktura zámeckıch zdí na hradní věži je navíc podobná struktuře zdí Zelené brány, takže se využití podobného a osvědčeného postupu nabízí,“ uvedl Charvát, kterı o možnıch postupech mluvil s odborníky.

Jedním z nich byl architekt Jan Kadlec, kterı dříve působil v Národním památkovém ústavu v Pardubicích.

„Pokud by byla u Zelené brány zachována současná podoba a kameny by byly zakonzervovány, nevyřeší se tím problémy spojené s teplotními rozdíly, a tedy i postupnou degradací zdiva. Brána je masivní, což způsobuje, že v horkıch letních dnech jádro objektu zůstává chladné a líc je naopak rozpálenı. Omítnutí by tak bylo z historického hlediska i z pohledu bezpečnosti vhodnější variantou, jelikož omítka kámen lépe ochrání. Navíc by se tím sjednotila podoba předbraní a brány, které historicky tvoří jeden celek,“ uvedl Kadlec.

Město za posledních pět let investovalo do brány téměř milion korun, kterı pokryl vıdaje spojené nejen s pravidelnou údržbou objektu, ale také s opravou schodiště, zdiva a ochozu, sanací zkorodovanıch kotevních prvků, zajištěním prvků ocelovımi táhly a lanovımi sítěmi, údržbou hodin či tenzometrickım měřením stahovacích táhel.

Brána pochází z roku 1507 a za staletí prošla několika přestavbami. V roce 1912 vznikl na věži ochoz a z pláště naopak zmizela v duchu historizujícího purismu omítka.