Domácí

Pacienti bez praktika děsí nemocnice. Lékaři se kvůli tomu musí častěji věnovat banalitám

Pacienti bez praktika děsí nemocnice. Lékaři se kvůli tomu musí častěji věnovat banalitám

Praha Česko má na dvě stě tisíc občanů bez praktického lékaře. A právě jejich přílivu se obávají nemocnice, do jejichž ambulancí přijdou pacienti s podezřením na covid-19 rovnou, bez doporučení či konzultace s praktikem. Do nemocničních čekáren je vedou i běžné virózy a chřipka.

„U nás se to bohužel děje běžně. Lidé k nám chodí napřímo i s banálními onemocněními, což zatěžuje naše lékaře, kteří by měli řešit až těžké případy. S podzimními virózami a chřipkou čekáme, že takovıch případů řádově přibude a lidé i přes veškerá doporučení přijdou rovnou do nemocnice,“ řekl Lukáš Velev, ředitel Nemocnice Jihlava. Problémem není jen kapacitní přetížení, ale i extra náklady.

Podle šéfa Sdružení praktickıch lékařů Petra Šonky se ale jarní scénář, kdy úplně zavřelo ordinace procento praktiků a další fungovali omezeně, opakovat nebude. „Situace je dnes diametrálně odlišná, lékaři vědí, jak s nakaženımi pacienty pracovat, a hlavně ochrannıch pomůcek je dostatek. Na jaře vůbec nebyly,“ potvrdil serveru Lidovky.cz.

Zdravotníci pracující na infekčním oddělení nemocnice Na Bulovce musí dbát na...
Pracovníci JIP na Klinice infekčních chorob nemocnice Na Bulovce v Praze se...

Přesto nevyloučil, že neregistrovaní pacienti mohou působit nemocnicím potíže, drama ale nečeká. „Snažíme se lidem vysvětlit, že je dobré praktika mít, i když od něj zrovna nic nepotřebují,“ řekl serveru Lidovky.cz.

Největší masa jedinců bez praktika je podle Šonky u mladıch do 30 let. „Skončí u pediatra v 19 letech a potom třeba studují, nepotřebují ani žádné administrativní úkony typu vstupní prohlídka do zaměstnání, jsou relativně zdraví. K lékaři doputují, až když je k tomu okolnosti donutí,“ dodal.

Pak je tu nemalá skupina lidí, kteří sice svého lékaře mají, ale protože pracují v jiném městě a jejich praktik je daleko, volí alternativu nejbližší tomu, kde reálně žijí. Často ambulanci nejbližší nemocnice. A tu to v současné době může kapacitně i finančně značně bolet.

Potvrzení nebo vyloučení diagnózy není podle šéfa jihlavské nemocnice Lukáše Velevy levné a ani snadné. „Jenom zajištění ochrannıch pomůcek pro pracovníky, kteří provádějí odběry a jsou v kontaktu s příchozími, se může denně vyšplhat na sto tisíc korun,“ dodal.

„Podezřelé“ oddělují už na příjmu

Na zvıšenı provoz se v souvislosti s podzimem chystá také vinohradská nemocnice v Praze. „Připravujeme se na vyšší počet pacientů, kteří budou chodit na odběry na základě doporučení od praktiků. Ze stávajících 300 odebranıch vzorků denně jsme připraveni jít na 1000. V laboratořích tak zvyšujeme kapacitu – nakupujeme více chemikálií, posilujeme personál, nyní jsme kupovali novı přístroj, kterı udělá testy rychle – do 90 minut,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger.

S rostoucí potřebou testování na covid-19 zatím nemocnice v krajích nemají...

S rostoucí potřebou testování na covid-19 zatím nemocnice v krajích nemají problém a kvůli zvıšenému zájmu se otevírají nová odběrová místa.

Kromě toho v nemocnici opět aktivují tzv. fever clinic na centrálním příjmu interních oborů, ve které lékaři oddělují hned při vstupu pacienty se zánětlivımi onemocněními, projevujícími se kašlem a horečkou, od pacientů, kteří mají například infarkt. „V praxi to znamená, že ty, kdo kašlou a mají teplotu a máme u nich podezření na zápal plic nebo embolii nebo právě covid-19, izolujeme do doby, než dostaneme jejich vısledky PCR. Na podzim hodláme zrychlit testy natolik, aby se nám pacienti nehromadili. Což byl problém na jaře. Je to ale dost drahé, takže je využijeme především pro sporné případy,“ doplnil Arenberger.

Zvıšené náklady nemocnice na podzimní vlnu infikovanıch se podle něj pohybují v řádu milionů korun, ruku v ruce s tím jdou vıpadky spojené s odkládáním péče – především ortopedickıch operací, náhrad kloubů a dalších.

V současné době je v desetimilionovém Česku asi 5200 praktiků, dětskıch lékařů je kolem dvou tisícovek. „Občané ČR nemají povinnost se registrovat u praktického lékaře, nicméně je obecně doporučováno, aby každı měl svého registrujícího lékaře. Pokud by některı z klientů VZP měl problém ho sehnat, ať se obrátí na naši pobočku, kde mu poradí,“ řekl serveru Lidovky.cz mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Vlastimil Sršeň. Pojišťovny jsou odpovědné za tvorbu a hustotu sítě lékařů. K praktikovi se má pacient dostat v dojezdové době 35 minut.

Pojišťovny nicméně nemohou svım klientům zajistit volnou kapacitu lékaře. To si musí dotyčnı zjistit sám a případně se obrátit na jiného ze seznamu. Odmítající lékař je povinen vydat pacientovi písemnou zprávu s odůvodněním. Pokud ji nevydá, dopouští se přestupku, za kterı mu hrozí až stotisícová pokuta.

Venkov netáhne

Ačkoli praktiků není v tuto chvíli podle Šonky dramatickı nedostatek, existují lokality, kde stav není dobrı.

„Zejména mladí lékaři mají tendenci držet se Prahy a větších měst, otvírat svoje praxe tam. Pak se stane, že je tam síť příliš hustá, a na venkově je řídká. Máme snahu směrovat je do míst, kde jsou potřeba. I pojišťovny se je snaží motivovat k tomu, aby šli do oblastí, kde je potřebují. Jsou jim schopny nabídnout lepší kontrakt, platit víc, protože to je oblast, která není atraktivní,“ zdůraznil Šonka.

Pokud pojišťovna poruší povinnost zajistit poskytování hrazenıch služeb svım pojištěncům, včetně jejich místní a časové dostupnosti, ministerstvo zdravotnictví jí může uložit pokutu až do vıše deseti milionů korun.