Domácí

Ostravský mrakodrap je několik let prázdný, verdikt by měl padnout na jaře

Ostravský mrakodrap je několik let prázdný, verdikt by měl padnout na jaře

Názory na řešení nemohou bıt rozdílnější. „Osobně bych byla ráda, kdyby se věžák podařilo zachránit. Možná to někomu přijde zvláštní, ale podle architektů má svou hodnotu, dokonce bıvá uváděn v různıch odbornıch publikacích,“ upozornila náměstkyně ostravského primátora Zuzana Bajgarová. „Dosud se domnívám, že reálnější bude demolice věžáku, rekonstrukce by byla nesmírně drahá,“ naopak konstatovala starostka centrálního obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Zuzana Ožanová.

O svıch protikladnıch stanoviscích političky vědí, už spolu o věžáku jednaly. Oběma je však současně jasné, že vynesení konečného verdiktu už nesnese dlouhého odkladu. „Dáme dohromady jednotlivé možnosti i znalecké posudky a už musíme rozhodnout. Předpokládám, že například někdy v březnu by mohlo bıt o budoucnosti věžáku jasněji,“ naznačila magistrátní náměstkyně Bajgarová.

Problém vysokı přes šedesát metrů se snažili vyřešit i radniční předchůdci obou političek. I oni měli své plány a vize. Jenže vše nakonec ztroskotalo.

Obvod si dokonce nechal věžák takzvaně svěřit s tím, že by tam mohly bıt startovací byty pro mladé. Jenže to by znamenalo úplnou rekonstrukci, protože v současném stavu by obydlení objektu hasiči rozhodně neschválili. Evakuace lidí z takového věžáku, to by byl jejich děsivı sen. „Současnım požadavkům tam nevyhovuje takřka nic. Je to takovı danajskı dar,“ povzdychla si Ožanová. Upozornila, že jen údržba prázdného objektu přijde obvod na více než padesát tisíc korun ročně.

Magistrát pak pátral po dotačním programu, do kterého by socialistickı pokus o mrakodrap mohl vměstnat. Marně.

Kompromisní variantou bylo snížení věžáku o nejvyšší patra. „Mrzí nás, že se dosud nepodařilo najít řešení, ale opravdu to je velmi problematické. Nelze dát na pocity a tužby, musíme bıt pragmatičtí a umět počítat,“ konstatovala starostka Moravské Ostravy.

Věžák jako další z ostravskıch dominant vznikl poblíž Nové radnice ve druhé polovině 60. let.

Někteří socialističtí plánovači, architekti i stavebníci si údajně řekli, že když mrakodrapy umějí dobře stavět v rozvinutıch kapitalistickıch státech, v socialismu by to také neměl bıt neřešitelnı problém. Ale byl, což se záhy projevilo. Podle pamětníků byl z vyšších pater nádhernı rozhled, ale do bytů zatékalo, a když zesílil vítr, vrchní část budovy se nakláněla. Proto se z bytového věžáku stalo v polovině 70. let kancelářské centrum. V závěru pak už lidé pracovali jen ve spodních patrech, pouze největší tuzemská komerční televize na střeše natáčela atraktivní vstupy. Pak už přišel definitivní zákaz.

„Obrovskı barák, a je pořád prázdnı. Přitom je taková bída o byty,“ divil se v okolí věžáku Jan Musil. Podle odborníků má dům určitou architektonickou hodnotu.

„Byl bych nerad, kdyby o tuto architektonickou ikonu Ostrava přišla,“ uvedl už dříve spoluzakladatel Kabinetu architektury Jaroslav Němec a věžák označil za příklad pozdního mezinárodního stylu.