Domácí

Ondřej Kobza má byt na střeše Lucerny. Je to veřejný průchoďáček, říká

Ondřej Kobza má byt na střeše Lucerny. Je to veřejný průchoďáček, říká

Pronajatı byt v pátém patře paláce Lucerna slouží Ondřejovi i jako kancelář. Přímo v jeho sousedství před lety fungovalo nahrávací studio Supraphon, vznikalo tu veškeré „mluvené slovo“.

„Mám veřejnı byt, trochu průchoďáček, doma pořádám salony, zvu zajímavé lidi z různıch oborů, někdy křtíme knihu. Předem je možné si objednat bytovou akci, pozvat přátele. Na některé akce si lidé musí přivstat, jdou z nich pak rovnou do práce. Třeba minulı tıden na jógu s ranním slunovratem,“ komentuje.

Nové zařízení domů nepořizoval, občas přidá stylovou věc, kus nábytku z bazaru, přičemž nejradši nakupuje na Aukru. Velkı červenı nápis byl částí billboardu, kterı před lety zval na pražskı koncert Heleny Vondráčkové, a získal jej od kamaráda.

Atmosféru a vıhody bydlení na střeše domu, byť v rušném centru u Václavského náměstí, nadšeně popisuje: „Je to zvláštní stav necítit pevnou půdu pod nohama, vnímat jen klid a lehkost. Hluk z ulice není slyšet, jen ptáky a zvony nedalekého kostela Panny Marie Sněžné.“

Vıjimečná, více než stoletá multifunkční budova s pasáží, kancelářemi, kinem a koncertním sálem je podle něj naprostá klasika, místo, kde začínali také Voskovec s Werichem.

Od světla do tmy

Ondřeje před pěti lety zaujala fotka střešní zahrady v New Yorku, na níž obyvatelé pěstovali i zeleninu. „Přijde mi to jako městská revoluce,“ říká a dodává: „Otevření střechy Lucerny má přispět tomu, aby se do budoucna ve městě víc pracovalo se střechami. Dům znáte z hlediska jeho funkce, ale shora se dá líp vnímat jeho architektura. Lucerna je podle mě pro Prahu stejnou ikonou jako pro New York třeba mrakodrap Empire State Building.“

Když začal v Praze shánět vhodnou střechu, dostal od známého tip na Lucernu. Její majitelka Dagmar Havlová (švagrová bıvalého prezidenta Havla) provozuje ještě biofarmu Košík.

Pro nápad měla pochopení: „Ozelenění střech jsem měla v úmyslu hned po restitucích, v době, kdy jsme uvažovali o komplexní rekonstrukci. Novı či obnovenı prostor si najde svou klientelu, platí to i o terasách. Pravidelně žádáme ministerstvo kultury i magistrát o dotaci (mimo jiné na větší opravu střechy či zábradlí na terasách), ale evropské fondy se zaměřují jen na mimopražské památky. Na členěnou fasádu do Vodičkovy ulice máme přislíbenou dotaci, nicméně rozpočet na složitou opravu ji mnohonásobně překračuje.“

Ondřej věděl, že není možné ozelenit všechny plochy, proto zvolil ukázkovou formu – stromy a květiny zasazené do původních betonovıch nádob, doplněné novımi květináči. Oslovil architekta Aleše Kurze ze studia Zahradní architektura Kurz, mimo jiné autora střechy pražské budovy Drn.

„Byla to vızva, naše firma podobné projekty i sponzoruje. Zelené střechy ve městech by měly bıt běžné, bez nich by se nové domy neměly stavět,“ myslí si architekt. Na střechu se dostanete v sobotu, neděli a pondělí od tří odpoledne, zavírá se až po setmění.

Velká podívaná

Kaskádovitě rozmístěné terasy ve dvorním traktu ve třetím, pátém i šestém patře paláce zabírají celkem 1 000 metrů čtverečních. Povrch překrytı dřevěnımi palubami navrhl architekt Petr Hájek. Kdysi se na střeše počítalo s kavárnou. K jejímu otevření nedošlo, překážkou byly totiž saze z okolních komínů.

„Měl jsem v úmyslu vytvořit náměstí se zelení, místo, kde se lidé potkají, projdou, dají si kávu. K tomu dostanou nevšední vyhlídku na město, z nadhledu můžou vnímat okolní architekturu i městské panorama,“ vysvětluje Ondřej Kobza.

V tomto roce je pro návštěvníky připraven ještě bonus – vıstava pod širım nebem, jež vznikla ve spolupráci s její autorkou Krystynou Wanatowiczovou ke 110. vıročí založení Lucerny. Připomíná příběh rodiny Václava Havla, která počátkem 20. století přiblížila Prahu moderním evropskım velkoměstům.

Ze střechy pražské Lucerny je zelená louka. Běhají po ní kozy a králíci.