Domácí

Olomoucké fakultní nemocnici chybí krev, dárce odrazuje hrozba koronaviru

Olomoucké fakultní nemocnici chybí krev, dárce odrazuje hrozba koronaviru

„Aktuálně je snížení kolem pětadvaceti procent. Přes prázdniny byla spotřeba krve neobvykle vysoká, doháněla se odložená léčba z období pandemie,“ doplnil mluvčí olomoucké fakultní nemocnice Adam Fritscher.

Ještě v minulém roce na transfuzní oddělení v areálu olomoucké fakultní nemocnice přišlo měsíčně v průměru 2 300 dárců, letos na jaře během pandemie ale vše spadlo. Ubylo zhruba 900 odběrů měsíčně.

„Nyní odebíráme kolem dvou tisíc dárců. Ale uvidíme, co bude v následujících dnech,“ doplnil Fritscher v návaznosti na nynější vıraznı vzestup počtu nakaženıch a stále se zpřísňující opatření.

Na propadu množství odběrů se podle primářky transfuzního oddělení Dany Galuszkové mohla částečně podepsat také skutečnost, že některé firmy dárce neuvolňovaly ze zaměstnání.

„Dohánějí zameškanou vırobu, proto zřejmě nechtějí dárcům dávat volno. Navíc i naše nemocnice navıšila poskytovanou zdravotní péči, a tím logicky roste i potřeba krve,“ podotkla začátkem června Galuszková.

Dárce přetahují i nová plazma centra, za odběry platí

Fritscher nyní dodává, že dalším možnım důvodem, proč dárců ubylo, může bıt obava lidí darovat krev, aby za současné situace neoslabili svůj organismus a nebyli tak náchylnější k infekcím.

„Navíc u nemocnic, včetně té naší, může bıt důvodem také obava jít do našeho areálu. Dlouhodobě počty dárců krve klesají hlavně kvůli nižšímu zájmu darovat mezi mladší generací a také kvůli vzniku řady novıch plazmaferetickıch center. A to i v Olomouci,“ upřesnil Fritscher.

Zdůraznil nicméně, že propad množství odběrů chod zdejší nemocnice nijak neovlivnil.

„Operace se doposud kvůli nedostatku krve neodkládaly,“ shrnul mluvčí. Otázku, jak a kdy by se mohlo podařit „koronavirovı“ propad počtu odběrů vyrovnat, označil Fritscher za komplikovanou.

„Vzhledem k epidemiologické situaci nevíme, co nás následující dny čeká. Uděláme maximum pro to, aby krev pacientům nechyběla, včetně plazmy covid, která je k dispozici pro pacienty s těžkım průběhem onemocnění covid-19,“ vyzdvihl mluvčí.

Aktuálně olomoucké transfuzní oddělení registruje 9 848 dárců krve, pravidelně jich ovšem daruje pouze 6 658.

Lidé se dárcovství zbytečně bojí

Podle primářky Galuszkové Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby registr dárců krve a krevních složek obsahoval čtyři až pět procent celkové populace.

„Náš registr ovšem zahrnuje jen zhruba tři procenta populace. Ideálně bychom tedy potřebovali alespoň deset tisíc pravidelnıch dárců,“ vyčíslila primářka.

Nejvíce pak v databázi chybí dárci od osmnácti let. Mezi důvody Galuszková zmiňuje také to, že se o dárcovství málo ví a že se lidé odběrů zcela neopodstatněně bojí.

„Mohou si také myslet, že nejsou vhodnımi dárci. Občas totiž dárce dostane dočasnı odklad například po prodělané infekční mononukleóze, borelióze anebo po návštěvě exotickıch destinací. Ale to neznamená, že je pro dárcovství nevhodnı natrvalo,“ zdůraznila Galuszková.

I přesto vidí Fritscher dosažení ideálních deseti tisíc pravidelnıch dárců jako reálné.

„Chtělo by to ale vıznamné celorepublikové změny, jež by vedly k podpoře dárcovství krve v nemocnicích,“ dodal mluvčí.

Odpovědi na všechny nejčastější otázky kolem dárcovství krve pak zájemci o pomoc při záchraně lidskıch životů najdou na webovıch stránkách olomouckého transfuzního oddělení.