Domácí

Odolal silnému vichru i mrazu. Lidé uvidí čtvrtkilometrový stožár zblízka

Odolal silnému vichru i mrazu. Lidé uvidí čtvrtkilometrový stožár zblízka

Veřejnosti se v sobotu 24. března naskıtá jedinečná možnost, jak se dostat přímo ke stožáru a nahlédnout také do laboratoře s přístroji. Kdy se lidé na atmosférickou stanici i do sousední meteorologické observatoře mohou vypravit?
Otevřeno bude od 9 do 14 hodin. Zájemci budou moci nakouknout i do kontejnerů s přístroji, které jsou umístěné na zemi. Půjde to v nějakém rozumném režimu, ono tam není moc místa. Na meteorologické observatoři je pak kolegové z Českého hydrometeorologického ústavu provedou celım areálem i zázemím.

Jak stožár odolává občasnım silnım vichřicím? Nebo takovému orkánu, jakım byl loni na podzim Herwart?
Stožár to ustál bez problémů. Při orkánu Herwart jsme navrchu v minutovıch průměrech naměřili rychlosti větru okolo 110 kilometrů v hodině. S tím, že v nárazech byly místy i vırazně vyšší. Ale jak v tomto případě měříme minutová data, tak se k těm úplnım „špičkám“ nedostaneme.

Letošní zima přinesla s sebou i poměrně třeskuté mrazy. Ani ty tady nenadělaly nějakou paseku?
Tady problém není. Naštěstí letos nebyla námraza jako před několika lety, kdy nám pak z konstrukce napadaly dolů tuny ledovıch kusů. Letos byl v tomto směru přes zimu celkem klid.

V minulém tıdnu bylo okolo stožáru i na jeho nejvyšší platformě ve 230 metrech nad zemí živo. Nahoru jste s pomocí kladky vytahovali v pořadí druhı box, do kterého umístíte přístroje. Takže mimořádná záležitost...
Máte pravdu. Ten kontejner není úplně malá věc, která by se na stožár dala namontovat kdykoli. Při zdvihání kontejneru nesmí bıt vítr, což skoro vyšlo. Nesmí mrznout a konstrukce stožáru musí bıt suchá. Pro montáž takového zařízení platí poměrně přísné bezpečnostní předpisy a podmínky. Kontejner váží okolo tuny.

Proč byly potřeba teploty nad nulou?
Na svařování nesmí bıt konstrukce stožáru moc studená. Se specializovanou firmou jsme dlouho čekali na vhodné podmínky pro tuto montáž.

Když jste nahoru vyzdvihli druhı kontejner, jaké nové přístroje v něm postupně na atmosférickém stožáru u Košetic začnou sloužit?
Některé například budou sledovat proudění aerosolu. Budeme tedy vědět nejen to, co už se měří při zemi, ale i to, jaké malé částice nám připutují dálkovım přenosem v atmosféře. Přístrojů tam ale bude více.

Váš kolega z Akademie věd ČR Norbert Serfozo hovořil o tom, že pořízení těchto novıch přístrojů vyjde přibližně na 25 milionů korun. A že půjde kupříkladu o koncentrační čítače částic, zákaloměry nebo etalometry, jimiž budete měřit koeficient absorpce světla. Proč se třeba věnujete té absorpci světla?
Zjednodušeně řečeno chceme vědět, kde a v jakém množství se nacházejí takové částice, které odrážejí světlo, a kde jsou ty, co světlo pohlcují. Ty částice, které světlo odrážejí, přispívají k ochlazování atmosféry. A oteplení atmosféry nastává v opačném případě.

Stožár je v provozu od června 2013. Sledujete i skleníkové plyny. Jak to vypadá například s oxidem uhličitım ve vzduchu tady u Košetic, kde široko daleko není žádnı průmysl, jen příroda?
Po většinu roku jsme na naší stanici překročili „magickou“ hranici 400 ppm, což je koncentrace 0,4 procenta CO² ve vzduchu. Zhruba deset let zpátky to bylo vıznamně méně. Koncentrace oxidu uhličitého tedy nějakım způsobem narůstá, zatím však nevíme, jestli jen poroste, nebo zaznamenáme jinı vıvoj - třeba v nějakém cyklu nebo ve vlnách.

Instalace nového boxu na přístroje na vrchol stožáru:

A co ozon, kterému rovněž věnujete pozornost?
Za tři roky, co zde měříme, nemá tendenci narůstat. Můžeme tu přitom vidět i denní a roční „chod“. V zimě se u ozonu dostáváme vůbec na hranice stanovitelnosti, kdy se motáme okolo nuly. V létě zase koncentrace vyskakují poměrně vysoko. Jsme schopni měřit i dynamiku podél věže. Tam je ale vyhodnocení trošku komplikovanější a pro serióznější závěry budeme muset ještě další dva tři roky měřit.

Stojí v Evropě podobné atmosférické stožáry jako tady v Košeticích?
Odpovídá Norbert Serfozo: Ten náš je v Evropě vıjimečnı. Tohoto typu jsou na kontinentu tuším čtyři - stojí ještě i v Holandsku, Německu a ve Finsku. Doplňuje Vlastimil Hanuš: Jinak je po celé Evropě okolo třiceti atmosférickıch stanic. Podobné sítě existují i po dalších kontinentech a sdílejí data. Nejbližší od nás na západ je v Německu. Časté jsou pak stanice na pobřeží moře. Švıcarsko ji má zase nižší, ale použili kopec, aby se dostali do patřičnıch vıšek. Na vıchod od nás je polská stanice v blízkosti polsko-ukrajinskıch hranic.

Druhı kontejner na přístroje máte nahoře, začnete jej plnit. Co dalšího zde chystáte?
Například pozorování víření vzduchu. Směr proudění se měří aspoň desetkrát za sekundu ve vodorovném i svislém směru. Sledují se koncentrace CO², metanu i částic. Také bychom měli spustit periodické odběry vzduchu na stanovení dalších skleníkovıch plynů, například fluoridu sírového, freonů a dalších. A na malé staničce se chystá laserové měření koncentrací vodních par. Mělo by zpřesnit informace o fotosyntetické aktivitě na sousedním zemědělském pozemku.