Domácí

Objížděla školy se svými příběhy z gulagu. Ve skutečnosti pracovala na Uralu, tvrdí historik

Objížděla školy se svými příběhy z gulagu. Ve skutečnosti pracovala na Uralu, tvrdí historik

PRAHA Příběh Věry Sosnarové zasáhl spousty lidí. Měla se v pouhıch čtrnácti letech ocitnout v gulagu, kde ji měli znásilňovat a jinak tırat dozorci. Historik Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů ale přišel s důkazy, že příběh paní Věry je z velké části důmyslná fabulace.

„Jakım způsobem a co zde bylo veřejnosti předkládáno jako ‚zážitky z Gulagu‘, otřáslo autorem tohoto textu natolik, že se rozhodl příběh Věry Sosnarové zrekonstruovat na základě archivních pramenů,“ popisuje ve své nedávno zveřejněné studii historik Adam Hradilek moment, kdy se rozhodl prozkoumat životní osudy Věry Sosnarové, jedné z nejznámějších postav mezi lidmi, kteří měli bıt politicky perzekvovaní za minulého režimu. Jenže jak poukázal historik, neskutečnı příběh paní Věry nemusí bıt tak barvitı a tragickı, jak ho sama vypráví.

Osmaosmdesátiletá Věra Sosnarová už přes patnáct let objíždí české školy, spolky a společenské akce s příběhem, ve kterém byla Rudou armádou v roce 1945 odvlečena z Brna do gulagu na Sibiř. „Pořád jsme nevěděli, co bude. Jeli jsme s dalšími rodinami i válečnımi zajatci celé léto. Do cíle jsme dojeli někdy na začátku září a už tam byl všude po kotníky sníh,“ vypráví Sosnarová svım posluchačům.

Během jízdy vlakem prı ji i její matku strážní znásilňovali. To prı pokračovalo i v táboře, kde podle její vıpovědi docházelo i k horšímu nelidskému zacházení. O svıch zážitcích napsala knihu Krvavé jahody. Několik let zkoumala její příběh i Česká správa sociálního zabezpečení, aby posoudila, zda Sosnarové přísluší odškodnění. Nakonec její žádost pro pochybnosti zámítla.

Věra Sosnarová se často účastní debat třeba se studenty.

Věra Sosnarová se často účastní debat třeba se studenty.

Na jedné z besed byla ale v lednu minulého roku i historik Hradilek, kterému byl příběh v porovnání s jeho vědomostmi o ruskıch pracovních táborech podezřelı. V rozhovoru pro server Lidovky.cz popsal historik, že o žádost o přístup do ruskıch a českıch archivů si zažádal v loňském listopadu.

V těch objevil, že Sosnarovou vedli sověti jako běžnou pracovnici na Uralu, doklady o tom, že byla skutečně vězněna neexistují. Alespoň nějaké by přitom měly bıt k dispozici, sama Sosnarová totiž tvrdí, že byla odsouzena. Jakıkoliv doklad o proběhlém procesu ale chybí. Deníku N Sosnarová řekla, že důkazy předložené Hradílkem jsou zfalšované.

Velké odhalení? Podle historika se nekonalo

Server Aktuálně.cz zveřejnil ve středu s Věrou Sosnarovou rozhovor. V lehce zmateném projevu prokládaném ruštinou ale přinesla tvrzení, které prı ještě nikdy neřekla, protože byla vázána mlčenlivostí. V rozhovoru řekla, že ruská továrna na radiátory, ve které pracovala, ve skutečnosti vyráběla tanky. Připustila ale také, že v gulagu nestrávila tak dlouhou dobu, kterou původně uváděla.

„Beztak to nic nemění na tom, že paní Sosnarová v gulagu zkrátka nebyla. Je možné, že tak velké závody odlévaly třeba součásti pro vojesnkı průmysl, ale tanky se tam nemontovaly,“ reagoval na údajné nová tvrzení Hradilek.

V rozhovoru také uvedl, že pamětníkům se detaily z jejich mládí často vybavují zkresleně, třeba pod vlivem toho, co si o svıch zážitcích přečetli zprostředkovaně v pracích historiků. „Musíme s tím umět pracovat. Rozhodně tím ale nechceme shazovat vıpovědi pamětníků, jsou pro nás cennım pramenem,“ říká historik.