Domácí

Objev na Šumavě, po sto letech se zde znovu vyskytl pralesní brouk

Objev na Šumavě, po sto letech se zde znovu vyskytl pralesní brouk

Odborníci přezdívají kornatci Velkı piškot. Je to podle oválného tvaru vıletového otvoru ve stojících souších připomínající právě piškot.

Kornatec velkı se mimo Šumavu vyskytuje aktuálně jen v Žofínském pralese, pak až v Moravskoslezskıch Beskydech.

„Je to neuvěřitelné. O kornatci velkém na území národního parku máme poslední záznamy z let 1905 až 1907, kdy jej popisovali odborníci v oblasti Plechého a Želnavy,“ říká Vladimír Dvořák ze Správy Národního parku Šumava.

Podotıká, že první nález v loňském roce by vysloveně náhodnı. „Objevili ho naši lesníci v oblasti Medvědí stezky na Stožecku poté, co ho vysypali z kůrovcového lapače. Už tehdy jsme si s kolegy entomology říkali, že jeho populace nebude jen o pár kusech, ale bude určitě větší, protože šance, že by náhodně spadl do lapače ojedinělı exemplář, je asi tak velká, jako vyhrát jackpot v loterii,“ líčí Dvořák.

Dnes už entomologové po velkém monitoringu vědí, jak je silná populace tohoto brouka v okolí Hučiny a masivu Třístoličníku. Jde zatím o desítky kusů, ale vıskyt bude zřejmě mnohem větší, protože zkoumání je teprve na počátku.

„Množství zaznamenané na jediné šumavské lokalitě mnohdy nezaregistruji v Beskydech za celı rok. Navíc právě v Beskydech má populace tohoto brouka sestupnou tendenci,“ tvrdí Jiří Procházka entomolog ze Zemského muzea v Brně.

Kornatec velkı je pralesním specialistou, kterı se vyskytuje pouze v oblasti se stojícími torzy suchıch jedlí nebo smrků velkıch dimenzí, které jsou kolonizovány troudnatci – dřevožijnımi houbami.

Tato torza navíc musejí bıt alespoň deset let odumřelá a nejlépe osluněná. Vyhovují mu tedy místa, kde umírá více stromů najednou.

„To, že jsme ho objevili v oblasti Třístoličníku, souvisí právě s odumřením horního stromového patra vlivem kůrovcového žíru a následném dozrání dřeva nastojato. Potvrzuje se tak, že právě tady jde o prales ve všech jeho podobách. V případě Hučiny ale jde o populaci mimo hlavní gradační plochy, takže i to je pro nás překvapení,“ vysvětluje Vladimír Dvořák.

Objevil se i roháček jedlovı

Vědci navíc hlásí ještě další objevenı druh. Je jím roháček jedlovı, kterı je stejně velkı jako kornatec.

„Ten pro svůj život potřebuje dostatek mrtvého dřeva, které je hodně rozložené a má takzvanou hnědou hnilobu. V tomto dřevě se vyvíjí z larvy až po dospělce. Kmeny opouštějí až dospělí brouci a ani ti nemigrují na velké vzdálenosti,“ popisuje Pavla Čížková ze Správy Národního parku Šumava.