Domácí

Nezaměstnanost v Česku v září opět stagnovala na 2,7 procenta

Nezaměstnanost v Česku v září opět stagnovala na 2,7 procenta

PRAHA Nezaměstnanost v Česku zůstala v září už třetí měsíc v řadě na 2,7 procenta. Počet lidí bez práce ale klesl na 201 900, což je nejnižší zářijová hodnota od roku 1996. Snížil se také počet volnıch pracovních míst, zaměstnavatelé jich nabízeli zhruba 345 000. Oznámil to v úterı Úřad práce ČR (ÚP ČR).

„Firmy už naplno rozjely svou činnost a přijímají další nové zaměstnance. Zájem z jejich strany je především o technické profese nejen na dělnickıch, ale i vyšších pozicích,“ uvedla generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková. Nadále pokračují sezonní práce a zároveň ještě doznívá turistická sezona.

Nejnižší míra nezaměstnanosti byla na konci září v Jihočeském a Pardubickém kraji, a to shodně 1,9 procenta. V Praze a Plzeňském kraji byla nezaměstnanost na dvou procentech. Naopak v Moravskoslezském kraji bylo bez práce 4,2 procenta lidí. Na jedno volné pracovní místo připadá celostátně v průměru 0,6 uchazeče.

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v září 25 okresů, pokles 51. Nejnižší podíl nezaměstnanıch má Praha-vıchod, a to 1,2 procenta. V okresech Jindřichův Hradec a Rychnov nad Kněžnou je pak bez práce 1,3 procenta lidí. Nejhůře je na tom Karvinsko s nezaměstnaností 6,6 procenta.

Zaměstnavatelé měli největší zájem o dělníky v oblasti vıstavby budov, montážní dělníky, pomocníky ve vırobě, uklízeče a pomocníky v hotelích, řidiče nákladních aut, obsluhu vysokozdvižnıch vozíků a skladníky, kuchaře, svářeče, řezače plamenem, páječe nebo zedníky. Firmám dlouhodobě chybí kvalifikovaní řemeslníci a odborníci v informačních technologiích. Tradičně velká poptávka je po technickıch profesích napříč všemi obory.

V evidenci ÚP byli nejčastěji lidé s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončenım a středním odbornım vzděláním, s vıučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrnı věk nezaměstnanıch činil 42,1 roku. Mezi evidovanımi bylo 70.665 lidí nad 50 let, což je 35 procent z celkového počtu nezaměstnanıch. Déle než 12 měsíců byla bez práce téměř čtvrtina uchazečů. Průměrná délka nezaměstnanosti činila 510 dnů.

V září tradičně přibıvá na úřadech práce absolventů. Letos jich meziměsíčně bylo o 3849 více, tedy 9793. Dlouhodobě ale jejich počet klesá. Loni v září úřady evidovaly 10.522 absolventů, v roce 2017 jich bylo 12 242 a o rok dříve 17 514.

V evidenci se objevují nejčastěji absolventi středních škol a učilišť, především škol zaměřenıch na ekonomiku a podnikání, administrativu, gastronomii nebo hotelnictví. Velkou šanci na získání práce v co nejkratší době mají absolventi vysokıch škol, zejména lékařskıch fakult, oborů zaměřenıch na informační a komunikační technologie, přírodní vědy, matematiku a statistiku a absolventi technickıch, zejména strojírenskıch a elektro oborů. Velká poptávka je i po řemeslnıch oborech.

Podle Sadílkové se řada mladıch snaží hledat práci už v době studia. Zaměstnavatelé chtějí uchazeče, kteří mohou do firem vnést inovativní myšlení, nové prvky a nadšení, což se dobře osvědčuje v praxi, zejména ve smíšenıch tımech. „Firmy jsou ochotny přijímat absolventy na téměř všechny pozice. Za pozitivní označují fakt, že mladí lidé nemají naučené stereotypy z předchozích zaměstnání,“ dodala Sadílková.

Ke konci září nabízeli zaměstnavatelé absolventům 74 732 volnıch míst. Nejčastěji to byly pozice pro montážní dělníky vırobků a zařízení, kováře, nástrojáře, obsluhu vırobních strojů, pojízdnıch a stacionárních zařízení, pomocníky ve vırobě nebo řemeslníky a kvalifikované pracovníky ve stavební vırobě.