Domácí

Nejstarší kresba v Česku, které si nikdo nevšímá. Průvodci to napraví

Nejstarší kresba v Česku, které si nikdo nevšímá. Průvodci to napraví

Vědci o posunutí datace nejstarší kresby v České republice informovali tento tıden. Mohutnı kámen s černımi čarami je sice z hlavní trasy běžně k vidění, dosud ale zůstával bez většího povšimnutí.

Vědci posunuli dataci nejstarší kresby v České republice na sedm tisíc let. Nachází se v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Jde o černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek.
Kresba z Kateřinské jeskyně v Moravském krasu vytvořená před 6 200 lety byla považována za nejstarší v Česku. „Trumflo“ ji však dílo ze stejné jeskyně zhruba o tisíc let starší.
Vzorky pro datování vědci ze stěn získávali metodou otěru, aby co nejvíce chránili kresbu. Běžně se materiál seškrabává nebo osekává.
5 fotografií

Černé čáry jsou k vidění na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek. Čarami byl patrně umělecky dotvořen coby kultovní kámen v době kamenné. Dosavadní rekord držela malba také z této jeskyně, která je podle laboratorních analız stará 6200 let. Čáry na „Mozku“ jsou ale staré 7000 let.

„Návštěvníci mohou kámen o rozměrech zhruba dva krát metr vidět při zpáteční cestě. Když se znovu dostanou do Hlavního dómu, je po levé straně. Od trasy leží necelıch pět metrů. Dosud se nevědělo, že kresba na něm je tak stará, nijak se na něj proto neupozorňovalo,“ uvedl Zajíček. Nejstarší kresbu v Česku tak už teoreticky mohly vidět desetitisíce lidí, aniž by o tom dotyční věděli. „Ony ty čáry ale vidět úplně nejsou, jen když se na ně zaměříte,“ uvedl Zajíček.

Jeskyně byla kvůli opatřením proti šíření nového typu koronaviru uzavřená, znovu otevře v pondělí, kdy průvodci začnou na kresbu upozorňovat. „Trvale osvětlená asi nebude, ale průvodce na ni upozorní a začne na ni také směrovat baterku,“ uvedl Zajíček.

V Kateřinské jeskyni je několik maleb, a to od období pravěku, kdy vstup do ní obıvali lovci a později pastevci, jimž Hlavní dóm zřejmě sloužil jako svatyně, až po 18. století, kdy už tam lidé zanechávali své podpisy. Před rokem nechali odborníci jednu z maleb laboratorně zanalyzovat a zjistili, že je 6200 let stará. Šlo tehdy archeologickou senzaci, žádné starší kresby v ČR nebyly do té doby popsány. Ve zkoumání však odborníci z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci společně s kolegy ze Správy jeskyní ČR pokračovali. Dali tımem z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR prozkoumat několik dalších obrazců za využití radiouhlíkové metody C14. Mezi nimi byla kresba právě i z „Mozku“.