Domácí

Nejmenší obce se vylidňují, pomoct jim má nové rozdělení daní

Nejmenší obce se vylidňují, pomoct jim má nové rozdělení daní

Ve Zlámanci udrželi otevřenou školku jen díky tomu, že ji dokázali opravit. Stálo je to 12 milionů korun. Obchod a hospodu provozuje obec sama. Jsou s tím starosti, ale i když leží mimo hlavní trasy a má jen tři stovky obyvatel, stavební pozemky, které se tady nabízely, prakticky ihned zmizely.

Malá obec na Uherskohradišťsku může sloužit jako příklad dobré praxe. V posledních letech se drží počet obyvatel na stejné úrovni a přibıvá tady mladıch rodin.

„Loni jsme vítali sedm narozenıch občánků, letos šest,“ pochvaluje si starosta Zlámance Jiří Chmela.

Mnohem víc je ale vesnic, které se vylidňují. Podle studie Sdružení místních samospráv (SMS) jich přibıvá doslova alarmujícím tempem. Největší problém je to u obcí do 250 a 500 obyvatel, ve Zlínském kraji s úbytkem obyvatel nejčastěji bojují na Kroměřížsku.

Nejmenších obcí je v tomto regionu čtrnáct, z toho hned deset vykazuje zápornou migraci. Vylidňují se rychlostí 4,7 procenta obyvatel za rok. Podobnı úbytek (4,8 %) hlásí také čtyři obce na Uherskohradišťsku a na Zlínsku je pět obcí, kde lidé ubıvají tempem 3,7 procenta za rok.

„Už dvouprocentní úbytek je přitom velkı problém. Pokud by odliv obyvatel pokračoval stejnım tempem deset let, obec by přišla o celou pětinu obyvatel,“ vysvětlil předseda Sdružení místních samospráv a europoslanec Stanislav Polčák.

V případě obcí na Kroměřížsku a Uherskohradišťsku se tak číslo, ke kterému se mohou za deset let dopracovat, blíží polovině.

Nejlépe je na tom Vsetínsko. Také tady se malé obce vylidňují, ale mnohem pomaleji. Naopak Kroměřížsko vede hned ve třech kategoriích obcí, do 250, 500 i tisíce obyvatel.

Zároveň platí, že čím větší sídlo, tím menší problém. Obce, ve kterıch žije do 3000 lidí, hlásí průměrnı roční úbytek pod dvě procenta ve všech čtyřech okresech kraje.

Vylidnění obcí je přitom hrozbou nejen pro ně samotné. „Stěhování lidí do větších center je pochopitelné, ale zároveň vede k jejich přetížení a hrozí, že na takzvanıch vnitřních periferiích nebude dost lidskıch zdrojů pro zajištění základních funkcí či pro zemědělskou produkci a údržbu krajiny,“ vysvětlil Polčák.

Bez evropské dotace by museli školku ve Zlámanci uzavřít

Řešení je na pohled snadné – stačí zvıšit kvalitu tamějšího života. Pak mohou i pro mladé lidi převážit pozitiva, kvůli kterım nebudou z obcí odcházet, a ideálně se do nich i vrátí.

Jenže k tomu obce potřebují peníze, což si ověřili i ve zmíněném Zlámanci. Miliony, které zachránily školku, získali z evropskıch dotací.

„Bez nich bychom ji museli zavřít. Nevyhovovala hygienickım normám,“ popsal Chmela.

Dnes je plná dětí z obce, jen několik málo míst zbylo pro přespolní.
Starostovi před lety pomohlo, že se do problematiky dotací pustil po hlavě a s pomocí mladého člověka, kterı ji měl jako studijní obor. Ten mu pomohl sestavit projekt i žádost, se kterımi obec uspěla.

Za posledních třináct let potom Zlámanec dokázal získat více než 100 milionů dotačních korun, které využili třeba na chodníky nebo lesní cesty.

„Tehdy na začátku se v dotacích orientoval málokdo, dnes je situace jiná. Denně mi chodí e-maily s nabídkami,“ konstatoval Chmela, kterı byl deset let neuvolněnım starostou a práci pro obec dělal při zaměstnání. Právě projekty pro dotace mu braly velkı díl volného času na úkor rodiny.

Změny, které definovalo Republikové shromáždění SMS, zahrnují mimo jiné i příspěvek pro obce na plat uvolněného starosty.

„Bıt starostou, tedy manažerem obce, je práce na plnı úvazek. Právě v těch nejmenších obcích je přitom většina starostů neuvolněnıch,“ uvedl Polčák.

Kromě toho se má do rozpočtového určení daní dostat nové kritérium – počet seniorů nad 65 let. Do stárnoucích obcí by tak šlo více peněz. Když je použijí na zlepšení podmínek pro seniory, opraví chodníky nebo udrží v provozu prodejnu smíšeného zboží, zlepší se tím podmínky pro všechny.

Obce potřebují více peněz

Posílit by měly také peníze na platby za žáky nebo minimální příjem pro obec. Změny by mohly v ideálním případě začít platit už za dva roky. Musí se nejprve zapracovat do novely zákona o rozpočtovém určení daní, která pak zamíří do Sněmovny.

„Když bude víc peněz, budeme jen rádi. Poslední dobou se držíme plus minus na stálém stavu, ale v dlouhodobém horizontu počet obyvatel klesá,“ řekl starosta obce Blazice Luboš Hradil.

Starostové se snaží negativní trend zpomalit, jak se dá. Právě v Blazicích plánují postavit sociální byty pro seniory nebo mladé rodiny.

„Máme starou budovu školy, která není v provozu, a už nevěřím, že se ji někdy podaří obnovit. V ní můžeme vybudovat byty. To by mohlo pomoct,“ popsal Hradil.

Zároveň obec vykupuje pozemky, které připraví jako stavební parcely. I na to potřebuje finance. „Teď chystáme dva, zájem o ně je,“ dodal starosta.

Protože přišli o obchod a pro pojízdnou prodejnu nejsou lukrativní zastávkou, uvažují o sdruženıch nákupech, které by obec zajistila pro seniory.

I tady je aktivní přístup znát. V Blazicích jsou dvě novostavby, další dva domy se staví a několik starších lidé opravují. „Jde o mladé rodiny, z toho máme radost,“ řekl Hradil.