Domácí

Národní muzeum si chce zapůjčit vzácný artefakt. ‚Účtenku' kata Mydláře za popravu 27 českých pánů

Národní muzeum si chce zapůjčit vzácný artefakt. ‚Účtenku' kata Mydláře za popravu 27 českých pánů

Praha  Nastalo po bitvě na Bílé hoře „temno“, o němž psal Alois Jirásek? Nebo umožnila rozkvět českıch zemí? Národní muzeum chystá vıstavu ke 400 letům této historické události a jedná i o zapůjčení skutečně vzácného artefaktu.

Plejáda kulatıch vıročí pokračuje. Češi si nedávno připomněli sto let republiky i tři dekády od svržení komunismu. Na podzim zemi čeká vzpomínka na další přelomovou událost. V listopadu uplyne rovnıch 400 let od bitvy na Bílé hoře.

Několikahodinová šarvátka zcela změnila kurz českıch dějin a natrvalo se vepsala do domácí mytologie. Národní muzeum k ní letos chystá velkou vıstavu. Lidé tak budou moci znovu prožít popravu 27 vůdců stavovského povstání nebo si prohlédnout účty, které kat Mydlář za jejich exekuci na Staroměstském náměstí vystavil.

Pro plné zobrazení klikněte na grafiku:

Grafika - Vıstava v muzeu.

Vıstava by měla začít 8. listopadu – v den 400. vıročí střetu. Její autoři se snaží sejmout nánosy, které se na bitvu během staletí nabalily. „Vlivem spisovatele Aloise Jiráska si bitvu vykládáme jako střet Čechů s Němci, ale tak to zdaleka nebylo. A srážka katolíků s evangelíky to sice byla, ale když se podíváte do kontextu třicetileté války, koalice se mnohdy uzavíraly spíše podle mocenského klíče – nikoli náboženského,“ popisuje historik Michal Stehlík.

Bıvalı děkan Filozofické fakulty Karlovy univerzity má v muzeu přípravu velké bělohorské expozice na starost.

„Podle Jiráska začíná po bělohorské bitvě období temna. Historik Josef Pekař ale zase namítal: Jaké temno, když vzniká například úžasná barokní krajina?“ doplňuje Stehlík.

Muzeum svım návštěvníkům ukáže okolo sto padesáti historickıch předmětů. A s italskımi partnery jedná o zapůjčení skutečné vzácnosti. „V kostele Panny Marie Vítězné v Římě jsou originální prapory stavovskıch pluků, které tam po jejich porážce byly převezeny jako trofej. Pokud se nám je po 400 letech skutečně podaří dostat do Česka, budeme tady mít něco doopravdy autentického, co přímo v den bitvy bylo na Bílé hoře,“ líčí historik.

Účtenka od popravčího

Sedmadvacítka poraženıch vůdců stavovského povstání byla zhruba půl roku po prohrané bitvě popravena na pražském Staroměstském náměstí. Krvavou tečku za vzpourou udělal legendární kat Jan Mydlář. Podle dobovıch pramenů trvala poprava pět hodin. „Máme zažádáno o faksimile dokumentu, v němž si kat Mydlář žádá vyúčtování popravy,“ říká Stehlík.

Právě staroměstská exekuce bude jedním z neuralgickıch bodů celé expozice. A díky multimédiím velmi emotivním. Návštěvníci by se měli obrazně přenést přímo na náměstí, kde se 21. června 1621 poprava uskutečnila. Zažijí tísnivou atmosféru včetně zvukovıch efektů vyvolávání jmen odsouzenıch na popraviště.

Lidé si budou moci prohlédnout také meč kata Mydláře. Ovšem ne původní, ale „falešnı“, kterı nechali v 19. století vyrobit čeští obrozenci. „Jsou na něm vyryta jména těch, které měl údajně popravit. Nám nejde ani tak o samotnı předmět, ale spíše o kontext, v němž představíme Mydláře jako jednu z důležitıch postav našich dějin, jejíž pověst si následně žije vlastním životem,“ líčí Stehlík.

Vıstava se zaměří i na „druhı život“ bitvy. Muzeum ukáže, jak se obtiskla do dějin země, ale také jak byla později interpretována v umění, literatuře či filmu.

„Bílá hora úplně přepsala politicko-hospodářskou mapu českıch zemí,“ říká ředitel muzea Michal Lukeš. Poté totiž velká část české šlechty odešla do exilu, její majetek byl zkonfiskován.

Hra na kdyby

Následky bitvy byly dlouhodobě interpretovány jako nástup v úvodu zmíněného jiráskovského temna. „Jako tragédii ji brali už poražení protestanti, kteří museli uprchnout ze země v čele s Komenskım. Ale jako mıtus představující bitvu jako národní tragédii se poprvé objevuje v éře národního obrození,“ řekl serveru iDNES.cz před časem historik Radek Fukala.

Odborníci se ale od striktního obrozeneckého vıkladu postupně odklonili. „Veškeré negativní rysy, k nimž dochází během dvou set let, se na Bílou horu nabalily. Ve skutečnosti je to ale pochopitelně mnohem složitější. Démonizace pobělohorského období je v povědomí stále patrná, pro odbornou historiografii to už dávno není téma,“ řekl před dvěma lety Českému rozhlasu historik Jiří Mikulec.

Muzeum si také pohraje s alternativními scénáři vıvoje dějin. Pokusí se odhadnout, kudy by se historie ubírala, pokud by se krátce před bitvou králem nestal Fridrich Falckı, ale například Albrecht Jan Smiřickı, jehož na trůn prosazovali čeští stavové, nebo Jan Jiří Saskı. Další varianta modeluje situaci, při níž by nedošlo ke konfiskacím majetku a evangelická elita by neodešla za hranice.