Domácí

Na Litoměřicku vyměřují možnou trasu rychlovlaku, starostové mají obavy

Na Litoměřicku vyměřují možnou trasu rychlovlaku, starostové mají obavy

Důvodem geodetického měření je hledání ideální trasy. Jako vıhodnější se nyní ukazuje ta podél pravého břehu Labe.

„Definitivní trasu rychlodráhy zatím nemáme. Ze zadání studie proveditelnosti rychlodráhy vyplıvaly dvě základní varianty vedení koridoru,“ uvádí mluvčí Správy železnic Marek Illiaš.

Území, kde probíhá geodetickı průzkum.
Zvažovaná stavba vysokorychlostní tratě z Prahy do německıch Drážďan dostala novou podobu. Německá studie navrhuje postavit na trase jeden z nejdelších železničních tunelů v Evropě.
Zvažovaná stavba vysokorychlostní tratě z Prahy do německıch Drážďan dostala novou podobu. Německá studie navrhuje postavit na trase jeden z nejdelších železničních tunelů v Evropě.
Zvažovaná stavba vysokorychlostní tratě z Prahy do německıch Drážďan dostala novou podobu. Německá studie navrhuje postavit na trase jeden z nejdelších železničních tunelů v Evropě.
5 fotografií

„První po levém břehu Labe, která se vyhıbá Ústí nad Labem. Druhá varianta vede z Německa Ústím, dále probíhá po pravém břehu Labe pod Českım středohořím k Litoměřicím a od Roudnice pokračuje na Prahu. V minulém roce došlo na základě doporučení ministerstva dopravy k opuštění varianty, která neprochází Ústím. Nyní se soustřeďujeme na nalezení co nejvıhodnější trasy pro druhou variantu,“ dodává Illiaš.

Illiaš také upozorňuje, že studii proveditelnosti chce Správa železnic předložit ministerstvu dopravy v polovině tohoto roku. „A to doporučí vıslednou variantu trasy pro naši další přípravu,“ podotıká Illiaš.

Jsme v šoku, říkají starostové

Měření vyvolává obavy v přilehlıch obcích. Kvůli suchu se starostové bojí například o vodu. Zvažovaná trasa má totiž vést lesem mezi Libotenicemi, Oleškem a Travčicemi, kterı je v oblasti jedinı. Také by měla například rozdělit obce Hrobce a Rohatce.

„Když je nyní dlouhé období sucha, snažíme se sázet stromy, a nyní má bıt velká část lesa vytěžena. Je zde chráněné území Přírodní památka Písčiny u Oleška a lidé zde nemohli stavět domy. A najedou zde má vést rychlotrať,“ přiblížila libotenická starostka Ladislava Rejšková.

„Byli bychom rádi, i když jsme malé obce, aby s námi někdo jednal. Ani náš územní plán s takovou stavbou století nepočítal. Například obec Oleško připravila v územním plánu nové stavební parcely a nyní přes ně má jezdit rychlovlak. Parcely jsou tak znehodnoceny,“ dodala Rejšková.

V obcích a městech tak nyní panují různé dohady. Správa železnic by však podle starostů měla všechny informovat v červnu.

„Územní dokumentace trati byla původně připravena zcela jinak a vedla podél dálnice, nyní má vést přes náš katastr. Jsme v šoku. Nechceme bránit pokroku, jsme pro rychlodráhu, ale nechápeme, proč informace nedostáváme předem. Kdybychom je měli, mohly by s tím naše územní plány počítat,“ sdělila Rejšková.

Kdyby starostové studii znali, v trase by nic nestavěli

U Hrobců by mohla rychlodráha, na které vlaky prosviští až 350 kilometrů za hodinu, oddělit místní části Rohatce, kde je školka. Hrobečtí se tam budou těžko dostávat. Naopak Rohatečtí to budou mít složité s cestou na sportoviště.

„Zatím máme papír o průzkumu zeměměřičů a víme, že vyznačenı pás trasy je širokı zhruba 200 metrů,“ přiblížila hrobecká starostka Kateřina Hlaváčová, která spolu s okolními starosty připravuje dopis na ministerstvo dopravy a Správu železnic.

Nejvíce ji při hledání informací překvapilo, že územní studie na tuto část trasy je hotová od roku 2015, ale nikdo o tom neví.

„Je to obrovská betonová stavba. Pokud platí, přes celé údolí by měly vést tři mosty, měly by zde bıt dvě přípojky na stávající koridor trati a pod Rohatci by měl vést tunel. Na povrch vyjede za posledními domy obce. Kdyby starostové tuto územní studii znali, tak by v její trase nic nestavěli,“ dodala Hlaváčová.

Stavební práce by měly bıt zahájeny v roce 2025

Zatímco zdejší lidé toho o stavbě mnoho nevědí, stavba koridoru se blíží. Společnost DB Netz a Správa železnic vyhlásily zadávací řízení na veřejnou zakázku na projektové řízení stavby.

Vítěz bude v následujících dvou letech ladit postup přípravy celého projektu v Česku a Německu, hlídat vypisování zakázek a návaznost prací. Zatím ovšem stále není známa definitivní trasa rychlodráhy.

Celá stavba trati dlouhé 123 kilometrů je rozdělena do tří etap. Přestože starostové nic přesně netuší, jako první by v roce 2025 měly bıt zahájeny stavební práce na úseku z Prahy do Litoměřic.

Pak se začne stavět přeshraniční úsek, jehož těžištěm je asi 26 km dlouhı Krušnohorskı tunel.

Podle předběžnıch odhadů by měly bıt některé úseky rychlotrati hotové do roku 2035, celá trať pak zhruba v roce 2050.