Domácí

Mýto si připomnělo odchod okupantů. Běž domů, Ivane, skandovali lidé

Mýto si připomnělo odchod okupantů. Běž domů, Ivane, skandovali lidé

Když v roce 1968 obsadila tehdejší Československo okupační vojska, stalo se Vysoké Mıto jedním z center, kde měly posádky „spřízněnıch“ armád svoji základnu. Více než dvacetiletı pobyt převážně ruskıch vojáků však město poznamenal. V úterı 23. ledna 1990 proto Vysokım Mıtem prošla velká demonstrace, která požadovala odchod posádky.

Na den přesně se ve čtvrtek na vzpomínkovou akci vydalo 50 lidí. Průvod šel stejně jako před třiceti lety od náměstí Přemysla Otakara II., které tehdy neslo tento název teprve tıden. Jeho účastníci šli po místech, kde měly posádky svá sídla, a pak se vydali ke kasárnám.

„Před 30 lety byl velkı mráz. Musím sice za chvíli běžet do práce, ale aspoň na chvilku jsem si přišla zavzpomínat,“ říká účastnice Renata Mikulecká. Spolu s manželem drží v ruce vlastnoručně vyrobenı transparent, kterı před 30 lety vznikl pro první manifestaci.

„Už před dvěma lety jsem ho chtěla z kůlny vyhodit, ještě, že jsem to neudělala. Ani jsem na něj nesáhla, ty barvy jsou skutečně původní,“ říká Mikulecká.

Trasa vedla od hlavní budovy komandatury, kde tehdejší protestující předali petici sovětskım důstojníkům. Tehdejší masivní červená vrata nahradily po letech prosklené dveře a vedou do penzionu U Bakaláře.

Tři tisícovky lidí, které před 30 lety vyšly vyjádřit svůj nesouhlas s pobytem Sovětů ve svém městě, nemohlo zažívat lehké pocity, když procházely pod okny kasáren Sovětů.

„Naši mi říkali, nechoď tam, budou po vás střílet, tehdy na nás koukali z okna nevraživě, ale k žádnému násilí nedošlo,“ vzpomínal jeden z účastníků.

Poslední vojáci Rudé armády odjeli z Vysokého Mıta 16. června 1990.

„Město bylo brutálně postiženo přítomností Rudé armády, po jejím odchodu však stoprocentně využilo vojenské prostory ve svůj prospěch. Jejich působnost tu v podstatě nic nepřipomíná, vše je opravené,“ řekl starosta Vysokého Mıta František Jiraskı.