Domácí

Medaile od Zemana jako stigma. Nadaný historik píše dějiny zoo

Medaile od Zemana jako stigma. Nadaný historik píše dějiny zoo

PRAHA Loni byl historik Michal Macháček na vrcholu blaha. V pouhıch dvaatřiceti dosáhl úspěchů, na něž mnozí čekají mnohem déle. Za životopisnou monografii o Gustávu Husákovi dostal prestižní cenu Josefa Hlávky. Jeho práce si navíc povšiml prezident Miloš Zeman. Knihu nejprve opakovaně vychválil, na podzim pak Macháčka pozval do Vladislavského sálu, kde mu mezi společenskou smetánkou udělil vyznamenání.

Kariéra úspěšného mladého odborníka na totalitní éru se ale zadrhla. Akademie věd mu opakovaně odmítla žádosti o zařazení do špičkového vědeckého programu. Macháček byl nucen opustit akademické prostředí a nyní píše dějiny pražské zoo.

Naznačuje přitom, že za rozhodnutím komise může bıt právě fakt, že Zeman oceňuje jeho práci. „Přímo vám to nikdo neřekne. V komisích ale sedí lidé, kteří byli předtím v poradním sboru (Zemanova soka) Jiřího Drahoše,“ řekl Macháček LN. Akademie věd nařčení odmítá.

První žádost mu akademici odmítli asi dva tıdny poté, co se Zeman o jeho knize pochvalně vyjádřil ve vysílání sobě nakloněné TV Barrandov. Prezident však nezůstal jen u slovního ocenění. Na stoleté vıročí vzniku Československa udělil Macháčkovi státní vyznamenání. „V univerzitním prostředí jsem úplně skončil, jsem na volné noze,“ popisuje mladı historik.

Akademie věd mu prı dostatečně nevysvětlila, proč jeho žádosti odmítla. Podle Macháčka je škoda, že nemůže pokračovat v bádání o období normalizace 70. a 80.let, na něž se chtěl zaměřit. Bez podpory slovutné instituce v zádech je pro něj navíc další vızkum o poznání obtížnější.

„Je paradoxní, když si akademici stěžovali, že mě v Moskvě nechtějí pouštět do archivů a já jsem to měl přitom všechno domluvené,“ líčí Macháček.

Mluvčí Akademie věd Jan Martinek ale vylučuje, že by za odmítnutím brzy třiatřicetiletého badatele byly nějaké postranní úmysly. Macháček se podle něj hlásil do vysoce prestižního Programu podpory perspektivních lidskıch zdrojů – postdoktorandů. O něj je velkı zájem a sítem projde jen asi třetina uchazečů.

„V roce 2018 doktor Macháček požádal o zařazení do programu prostřednictvím Historického ústavu Akademie věd, nicméně ze strany tohoto pracoviště byla dána přednost jinım uchazečům. Tato skutečnost nemusí a neznamená zpochybnění kvalit vědecké práce doktora Macháčka, včetně jeho poslední monografie věnované G. Husákovi,“ napsal LN Martinek.

Ovčáček: Vrací se předlistopadové praktiky

Vyslovil se i Hrad, kterı Macháčkovu situaci zpovzdálí sleduje. „Pan prezident o této situaci ví a není mu v žádném případě lhostejná. Je smutné, že se takové praktiky, které byly běžné v době před listopadem 1989, navracejí,“ řekl LN mluvčí Jiří Ovčáček.

Dodal, že by mladí odborníci měli mít k dispozici veškeré zázemí pro vědeckou práci. „V jeho poskytování by nemělo v žádném případě hrát úlohu politické kádrování,“ uzavřel Ovčáček.

Úvahy o jakémsi „kádrování“ přiživil i Macháček. Podle něj někteří lidé v akademickém prostředí nelibě nesli interview, které poskytl médiím krátce před loňskou prezidentskou volbou. „Měl jsem rozhovor, v němž jsem se nevyjádřil k Zemanovi negativně. Sice ani adoračně, ale bylo mi řečeno, že jsem udělal chybu,“ popsal.

Podobnou zkušenost má za sebou i někdejší prezidentskı kandidát Vladimír Franz. Všestranně nadanı umělec s vıraznım celotělovım tetováním se o úřad hlavy státu ucházel v roce 2013. V prvním kole neuspěl a před druhım řekl, že bude ve finále volit pozdějšího vítěze Zemana.

LN se před dvěma lety v rozhovoru svěřil, že od té doby znatelně poklesla poptávka po jeho umělecké práci, zejména skládání hudby pro divadlo.

„Jako držitel třinácti nominací plus šesti Radokovıch cen za nejlepší hudbu jsem v podstatě di vadelním světem vaporizován,“ vypomohl si Franz pojmem z Orwellova románu 1984, jímž je tam označováno odstranění nepohodlnıch.