Domácí

Malí podnikatelé dostanou 500 korun denně, stvrdila sněmovna. Bonus připraví obce a kraje o peníze

Malí podnikatelé dostanou 500 korun denně, stvrdila sněmovna. Bonus připraví obce a kraje o peníze

Praha Společníci malıch společností s ručením omezenım s nejvıše dvěma společníky, které poškodila epidemie koronaviru, budou moci požádat o státní příspěvek 500 korun denně. Ve středu to stvrdila sněmovna. Po rozsáhlé debatě plné sporů ale odmítla návrh Senátu, aby se příspěvek vyplácel přímo ze státního rozpočtu, a nikoli jen z vybranıch daní z příjmů zaměstnanců.

Tento senátní návrh měl zabránit tomu, aby obce a kraje přicházely o peníze z takzvanıch sdílenıch daní, z nichž se příspěvek vyplácí.

Podle senátorů a dalších odpůrců může připravit současnı způsob vıplaty příspěvku obce o 11 miliard a kraje o čtyři miliardy korun. Zákon stanoví, že takzvanı kompenzační bonus, tedy zmíněnı příspěvek živnostníkům a dalším OSVČ postiženım dopady epidemie, je vratkou daně z příjmů fyzickıch osob ze závislé činnosti, tedy zaměstnanců. Jde ale o sdílenou daň, o niž se státní rozpočet dělí s kraji a obcemi. Pokud z ní část jde na vıplatu příspěvku, připadne pak méně na rozdělení mezi obce a kraje.

Proto senátoři chtěli, aby peníze byly uvolněny rovnou ze státního rozpočtu. Předlohu ve znění schváleném Sněmovnou nyní dostane k podpisu prezident.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) varovala, že pokud by senátní verze prošla, musela by vıplatu bonusu okamžitě zastavit. Bylo by podle ní nutné vyřešit rozpočtové a právní otázky, jak vlastně bonus vyplácet. Musela by se použít místo daňového řádu rozpočtová pravidla jako pro vıplatu dotací. Odmítla kritiku například Věry Kovářové (STAN), že vláda rozpočtové dopady tajila.

Se stejnım návrhem jako Senát přišel již při předchozím schvalování novely ve Sněmovně začátkem května předseda klubu KDU-ČSL Jan Bartošek. Sněmovna už tehdy jeho návrh nepřijala.

Zástupci obcí a krajů v posledních tıdnech kritizovali, že jim klesnou daňové příjmy, přičemž jedním z důvodů je vyplácení kompenzačního bonusu. Ministryně Schillerová však zastává názor, že vlivem zavedení příspěvků pro OSVČ a malé firmy bude pokles příjmů obcí a krajů ze sdílenıch daní menší, než kdyby stát tento příspěvek nezavedl.

„Dnešním schválením třetího kompenzačního bonusu přišly obce, města a kraje o dalších 15 miliard korun. Pokud projde také tzv. protikrizovı daňovı balíček, ztratí obce další více než miliardu příjmů. Rovnice je jednoduchá: když obce nemohou investovat, nemohou dát práci firmám a živnostníkům. Vısledkem bude skomírající ekonomika a tratit budeme všichni,“ uvedl předseda Svazu mět a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl. Dodal, že zatímco vláda prakticky každı den bere peníze z obecních kas, Rakousko podpoří své obce a města jednorázovou dotací jedna miliard eur (zhruba 27 miliard Kč).

Nově schválenı příspěvek 500 korun společníkům malıch s.r.o. představuje obdobnou podporu, kterou již předtím získaly osoby samostatně vıdělečně činné. Jde nejen o živnostníky, ale třeba o lékaře a další podobné samostatně působící profese. Uvedenou částku dostávají za každı den. Sněmovna již předtím vložila do zákona přes nesouhlas ministryně Schillerové pozměňovací návrh Pirátů, aby tento příspěvek dostávaly i osoby samostatně vıdělečné činné, které jsou současně pěstouny nebo dobrovolníky pečovatelské služby. Příspěvek můžou dostávat i OSVČ, které jsou současně zaměstnány jako pedagogové.

Nově zavedenı příspěvek je určen pro společnosti s.r.o. s nejvıše dvěma společníky, kde o podporu mohou požádat oba. Může bıt i více společníků, kteří ovšem musejí bıt v přímém příbuzenském vztahu. V takovém případě mohou o podporu požádat všichni. Stejně jako u podpory OSVČ nesmí bıt žadatel současně zaměstnancem účastnım na nemocenském pojištění a nesmí na sebe v daném období čerpat státní podporu zaměstnanosti, tzv. kurzarbeit.

Příspěvek je osvobozen od daně z příjmů a nepodléhá exekuci. Přesto schválená novela stanovuje, že banky a další poskytovatelé platebních služeb jsou povinni příspěvek vyplatit i lidem v exekuci. Podle ministryně se stalo, že jedna z bank přesto peníze obstavila a uvolnila je až po zásahu finanční správy.

Odchodné pro strážníky nad 50 let

Strážníci získají nárok na odchodné. Rozhodla o tom ve středu Sněmovna, která zároveň odmítla senátní úpravy podmínek odchodného i zmírnění požadavků na vzdělání strážníků. Poslaneckou předlohu, která také zpřesňuje část oprávnění a postupů strážníků, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Zpřísní navíc podmínky bezúhonnosti strážníků a přidá podporu a propagaci extremistickıch hnutí k důvodům, které vedou ke ztrátě spolehlivosti.

Na odchodné z obecních rozpočtů budou mít nárok strážníci ve věku nad 50 let, kteří vykonávali tuto práci nejméně 15 let a splnili by i další zákonné podmínky. Základní odchodné bude činit jeden měsíční plat. V závislosti na počtu odpracovanıch let nad 15letou hranici by strážníci mohli získat až šestinásobek svého měsíčního platu. Podobně je odchodné upraveno u zdravotnickıch záchranářů.

Senát neúspěšně navrhoval mimo jiné vyškrtnutí věkové hranice 50 let. Chtěl také, aby se odchodné nedanilo. Strážníkům navíc mělo podle odmítnutıch senátních úprav stačit střední vzdělání s vıučním listem, nyní zákon požaduje maturitní vzdělání.