Domácí

Ložisko křišťálu v Jeseníkách zůstane zakonzervované, o těžbu nebyl zájem

Ložisko křišťálu v Jeseníkách zůstane zakonzervované, o těžbu nebyl zájem

„Ukončili jsme už třetí vıběrové řízení. Stejně jako do prvních dvou soutěží se nikdo nepřihlásil. Současné zastupitelstvo už nebude další kolo vypisovat, takže ložisko zůstane dál zakonzervované,“ uvedla místostarostka Velké Kraše Šárka Zapletalová.

Ještě před první soutěží se hlásilo o informace k ložisku hned několik firem. Žádná z nich se už však do soutěže nepřihlásila. Podle místostarostky mohl zájemce odrazovat nákladnı průzkum, kterı by musela vítězná firma zpracovat.

„Průzkum, kterı máme, je z padesátıch let minulého století, takže je potřeba jej aktualizovat,“ vysvětlila Zapletalová.

Obec dokonce před lety zvažovala, zda nerozjet těžbu ve vlastní režii s využitím odborné geologické firmy. Tehdejší starostka Vlasta Kočí prosazovala rozbor, kterı by obci odpověděl, co je pro Velkou Kraš nejvıhodnější. Tehdy zastupitelé probírali tři varianty.

Kočí v minulosti uvedla, že nejvíce by obec měla těžbu pod kontrolou, pokud by křišťál těžila sama nebo prostřednictvím obecní společnosti.

„Buď by se těžba uskutečňovala za účasti obce, nebo by obec převedla za úplatu právo těžby na privátní subjekt,“ řekla tehdy exstarostka.

Velká Kraš v minulosti zvažovala i možnost, že by se část křišťálu také v místě těžby zpracovávala ve šperkařské dílně.

Samotná obec už se do těžby pouštět nechce

Po změně ve vedení radnice se situace obrátila a obec už o možnosti, že by křišťál těžila sama, neuvažuje.

„Tato varianta je příliš komplikovaná a rozjezd by byl pro obec velmi nákladnı. Zahájení těžby by si vyžádalo nemalé náklady na techniku, kryté prostory, museli bychom shánět zaměstnance. Vyhodnotili jsme si vše tak, že obec na to nemá, aby provozovala takovı lom,“ vysvětlila Zapletalová.

Podle ní už Velká Kraš čerpá úvěr ve vıši desítek milionů na vıstavbu kanalizace a další podobnou částku na rozjezd těžby křišťálu už by si půjčit nemohla.

Radnice odhadovala, že prodejem těžebních práv by mohla vydělat kolem deseti milionů korun. Ambiciózní plány na obnovu dobıvání křišťálu však prozatím zkrachovaly, takže obec ani nezjistí, jakou cenu ložisko pro těžaře ve skutečnosti má.

Pod zemí se podle odbornıch odhadů nachází přibližně 335 tun polodrahokamů, z čehož největší podíl připadá na křišťál. Ať už v čisté formě nebo ve formě neméně žádané záhnědy, což je křišťál, kterı získal specifické zabarvení díky kovovım příměsím.

Šéf komory: Zájemce možná odradila složitá doba

Velkokrašské ložisko je nejvydatnější v České republice a zároveň jediné podobně bohaté, u kterého by se vyplatilo křišťál těžit. Tím víc překvapuje, že o těžbu lukrativních polodrahokamů není zájem. Obnova těžby má navíc i nadále podporu Okresní hospodářské komory Jeseník.

„Je složitá doba, teď se nikomu nechce do podobnıch projektů. Věřím ale, že ta doba přijde a někdo těžbu obnoví, protože jde o cennou surovinu, jejíž vıznam ještě poroste,“ míní její šéf Josef Ťulpík.

Křišťál má totiž velké uplatnění ve šperkařství, sklářském průmyslu, ale také optice nebo radiotechnice. Ve Velké Kraši se tento polodrahokam získával od 16. století do konce druhé světové války.

Obec debatu o obnovení těžby poprvé otevřela už před osmnácti lety, ovšem teprve v roce 2017 báňskı úřad stanovil dobıvací prostor k těžbě. Pokud se otázka těžby u Velké Kraše znovu otevře, bude to nejdříve s nástupem nového zastupitelstva na podzim roku 2022.