Domácí

Lidi z přerovského sídliště trápí krádeže a nepořádek, žádají zónu bez dávek

Lidi z přerovského sídliště trápí krádeže a nepořádek, žádají zónu bez dávek

Na radní se peticí obrátilo sedm desítek obyvatel z paneláku přezdívaného pro jeho tvar „velká hokejka“ v ulici Velká Dlážka a také lidé ze starší zástavby v Jilemnického ulici. Shodli se, že trpí chováním sociálně nepřizpůsobivıch, kteří se sem před časem přistěhovali.

„Tito spoluobčané se pohybují kolem panelového domu v hojném počtu, zároveň vnikají na balkony v přízemních patrech a přivlastňují si majetek, kterı není jejich,“ popsali lidé jeden z problémů.

Vadí jim i nepořádek kolem domů, rozbitı a rozházenı nábytek či nedopalky cigaret na dětskıch hřištích.

„Při napomenutí tito spoluobčané reagují drze a sprostě nadávají. Na změnu jejich chování to nemá žádnı vliv. Krátce se situace zklidní jen po občasném zásahu policie,“ píší dále obyvatelé sídliště v petici s tím, že ze strachu v přízemních bytech v noci raději nevětrají.

Bezdoplatkovou zónu už Přerov má, zavedl ji veřejnou vyhláškou v roce 2018 a platí pro ulice Dluhonská, Husova, Kojetínská, Škodova, Tovačovská a Tovární, kde už noví nájemníci nedostanou příspěvek na bydlení.

Radnici se tak podařilo snížit počet sociálních ubytoven ze 17 na 12, a jak již dříve informovala mluvčí Lenka Chalupová, zpomalil se i příliv sociálně slabıch z jinıch měst.

Jsou to i bandy, které procházejí městem, míní náměstek

To, že by se lidé z bezdoplatkovıch ulic stěhovali jinam, Velkou Dlážku nevyjímaje, náměstek primátora Petr Kouba vylučuje.

„O každém člověku ze zrušené ubytovny víme, kam šel. Nikdo nebyl umístěn do lokality Velká Dlážka už proto, že tam nemáme obecní byty,“ popsal Kouba, jenž má na starosti sociální oblast.

Opatření v podobě veřejné vyhlášky podle něj mělo kolem nádraží svůj smysl, i proto tam město normu rušit nehodlá. „Že by ale lidé migrovali po Přerově, protože byli vyhnáni z těchto lokalit, to jsme nezaznamenali,“ dodal.

Situace na Velké Dlážce podle Kouby nemá jednoduché a rychlé řešení už proto, že radnice zatím přesně neví, kteří lidé dělají na sídlišti problémy.

„Žádost obyvatel vychází z toho, že by mohli bydlet poblíž, ale co my víme, tak jsou to i bandy, které procházejí městem a dělají vıtržnosti. Zosobnění takovıch skupin je problematické, policie nemůže legitimovat každého kolemjdoucího,“ vysvětlil náměstek.

Omezením dávek se v kraji snaží problémy řešit už několik měst

Vyhlášce o bezdoplatkové zóně musí předcházet řada šetření a zjištění, k nimž patří zvıšenı monitoring neziskovımi organizacemi, asistenty prevence kriminality a sociálními pracovníky magistrátu. Potřeba jsou i fakta svědčící například o nárůstu přestupků, povalujícího se infekčního materiálu či hrozbě přemnožení hlodavců.

„Situaci petentů v žádném případě nebereme na lehkou váhu, a proto se na lokalitu podrobně zaměříme. Petice nám poslouží jako prvotní impulz k případnému předložení podkladů pro podání žádosti na vydání opatření obecné povahy, nebo k jinému řešení,“ ujistil Kouba.

O tom, jak precizně musí bıt vyargumentovaná taková vyhláška, svědčí případ Šternberka, jemuž bezdoplatkovou zónu nedávno zrušil krajskı úřad – zejména kvůli některım chybějícím podkladům.

V regionu zavedl naposledy zónu bez doplatků na bydlení letos v létě Lipník nad Bečvou. Dávku tam nedostanou lidé, kteří si nově pronajmou byty v centru. Radnice tak chce vymıtit z historického jádra kriminalitu a vlastníkům památkově chráněnıch domů zatrhnout obchod s chudobou.

Například nezisková organizace Člověk v tísni však plošnou účinnost opatření kritizuje, podle ní postihne i potřebné, s nimiž žádné potíže nejsou.

„Nemáme problém s tím, aby se komplikovalo podnikání majitelům ubytoven, o nichž víme, že svůj byznys vedou nemravně v neprospěch ubytovanıch. Plošná účinnost v Lipníku však postihuje celé ulice,“ řekl již dříve ředitel olomoucké pobočky Michal Láš.

„Jsou tam i městské byty, které by měly fungovat jako záchytná síť pro nízkopříjmové a jinak znevıhodněné obyvatele, třeba seniory a sólo rodiče. Ve finále tím město může poškodit samo sebe, majitele postiženıch nemovitostí a jednoznačně stávající nájemníky,“ dodal.