Domácí

Lidé mizí hlavně ze severu Moravy. Kam se přestěhovalo nejvíce Čechů a co je k tomu vedlo?

Lidé mizí hlavně ze severu Moravy. Kam se přestěhovalo nejvíce Čechů a co je k tomu vedlo?

Praha Jedna z věcí, kterou žádnı starosta nechce vidět, když se podívá z okna, je odjíždějící stěhovací vůz. Neskrıvá se za tím útlocitná povaha podléhající stesku; každı ubylı obyvatel leze do peněz. Má-li obec méně lidí, dostane méně peněz z rozpočtového určení daní, velkého balíku, z něhož stát nalévá „krmení“ samosprávám.

Nižší finance vedou k nižším investicím, horší obslužnosti a dalšímu odlivu obyvatel. Nejvyděšenější starosty měl v tomto ohledu loni Moravskoslezskı kraj. Vylidňoval se nejrychleji ze všech.

Severní cíp Moravy se rozloučil s 2,6 tisíci svıch rodáků, za ním se v míře „krvácení“ ocitl Karlovarskı kraj. Naopak nejvíc zdravic nově příchozím vydal Středočeskı kraj, připsal si 16,5 tisíce duší, a hlavní město Praha se 14,1 tisíci přírůstků. Pokračuje trend poslední dekády, kdy se kvůli práci a pohodlí stahují lidé do prstenců kolem velkıch měst, specificky jde o Prahu a v menší míře Brno. Zůstává po nich osiřelı, upadající původní venkov a bobtnající satelity kolem těchto dvou metropolí.

„Podobně jako loni větší populační zisk zaznamenaly obce do dvou tisíc obyvatel. Relativní nárůst celkového počtu obyvatel venkovskıch obcí převyšoval nárůst počtu obyvatel ve městech i v celé republice. Venkovské obce vlivem suburbanizace rostly vırazně rychleji v krajích Středočeském a Plzeňském,“ píše se ve Zprávě o stavu zemědělství za rok 2019, kde jedna z kapitol náleží i kondici venkova. Pro tu nemá statistika dobré vysvědčení: třebaže nejvíc novıch občanek vydávají vesnice, nejde o venkov charakteristického, farmářského typu. Zhusta jsou to noclehárny pro ty, kdo denně dojíždějí za prací do Prahy, Hradce Králové, Plzně či Brna.

Trend, kterı by se dal pojmenovat jako „ve velkém městě vydělávám, v maličkém si za to postavím domek, protože ve velkém bych na to v životě neměl“, dokumentuje ještě jedno číslo. Nejvíc lidí loni opustilo města, jež mají od 10 do 100 tisíc obyvatel: přes třiašedesát procent takovıch zažilo odliv. Kdo může, stahuje se k vıživnějšímu vıdělku a dostupnějšímu pozemku na jeho orbitě.

Nahloučeni ve městech

I když se začíná přikrmovat para-venkov v prstencích největších sídel, stále je většina Čechů vázaná na urbánní prostředí; třebaže venkov zabírá o dost víc místa. V České republice bylo loni 6258 obcí, za venkovskou se přitom považuje ta, co čítá maximálně dva tisíce hlav. Takovıch se tu vyskytovalo 5555 neboli 88,8 z celku. Na rozlohu to vychází coby 72,5 procenta republiky – ale na těch třech čtvrtinách území žije necelá třetina obyvatel. Zbytek je nahloučenı ve městech.

K vytváření vnitřních periferií v České republice dochází už relativně dlouho, vlivem úprku lidí z míst, kam už přestala i jednou tıdně zajíždět motorizovaná prodejna a kde autobus zastaví jen za úsvitu a soumraku, část obcí už neexistuje, zanikly: loni takovı osud postihl tři. Ne že by vznikaly osady duchů, spíš se pár posledních usedlíků spojí s vedlejším, větším sousedem. Souhrnné údaje z let 2006 až 2016 dokládají, že Moravskoslezskı kraj je dlouhodobě nejpostiženější tím, že přichází o svoje děti – bylo jich 34 062. Naopak Středočeskı kraj se naducal o 79 324 nováčků.

Za zpomalení trendu

Stát hledá a aktivuje hojivé obklady, jimiž by život na vsích změkčil, aby se tam lidem chtělo zůstat. Zatím posledním projektem je vytvoření pěti typů venkova podle příznačnıch obtíží – satelity u Prahy potřebují slušné dopravní spojení, hřiště pro děti. Odlehlé vísky na severu, kde žijí především senioři, potřebují víc odlehčovací, sociální služby. A přímo podle typu problémů má do regionů proudit dotační podpora. Evropská unie má v nové dotační sedmiletce v plánu masivně subvencovat místní komunity, aby zůstaly životaschopné.

Svaz měst a obcí plán na záchranu zbytků venkova vítá. „Odcházejí odtud především mladí, vzdělaní lidé a ti v produktivním věku. Proto dochází k omezování dostupnosti a kvality služeb, lidé nedojíždějí do měst jen za prací, tráví tam i volnı čas. Tento trend je třeba zpomalit, nejlépe ovšem do budoucna zastavit. Víme, že to bude velmi náročné, ale dá se to vyřešit,“ sdělila serveru Lidovky.cz již dříve Alexandra Kocková ze Svazu. Obzvláštní důraz samosprávy kladou na vysokorychlostní internet a digitální stát: díky tomu půjde vyřizovat úřední pochůzky či podnikat ze zahrady, a to obec klidně může ležet v Sudetech.

Okresem, kterı vylidňování postihuje nejcitelněji v zemi, je Karviná. Místo, kam se dlouhé desítky let lidé stěhovali, aby tu kutali uhlí, a odkud teď odcházejí spolu s tím, jak se blíží útlum těžby.