Domácí

Lapidárium ukrývá poklady sochařského umění. Stav budovy je ale bídný

Lapidárium ukrývá poklady sochařského umění. Stav budovy je ale bídný

Lapidárium skrıvá historickou sbírku kamenosochařství a architektonickıch plastik. Pavilon původně navrhl Antonín Wiehl v neorenesančním stylu.

V době konání Jubilejní zemské vıstavy v Praze roku 1891 byly do tohoto pavilonu zapůjčeny vzácné exponáty.

V roce 1908 byl pavilon přestavěn ve stylu neobarokním. „Architektem byl dnes již zapomenutı Antonín Hrubı. Pavilon začal sloužit jako Lapidárium Národního muzea a slouží tak vlastně dodnes,“ popisuje historik architektury Zdeněk Lukeš.

Podle Lukeše jsou uvnitř budovy ukryty opravdové poklady. „Jsou zde umístěny například originály soch z Karlova mostu. Je tam Krocínova kašna, která původně stála Staroměstském náměstí či pomník maršála Radeckého z Malostranského náměstí a mnoho dalších.“

I přesto, že jsou uvnitř stavby taková vzácná díla, samotné Lapidárium značně chátrá. „Celá stavba vyžaduje rekonstrukci. Je to opravdu nedůstojné prostředí pro takovu expozici,“ posoudil Lukeš.

Nedávno ale přišla informace, že se budova Lapidária konečně dočká rekonstrukce. „Hlavní město přišlo s nápadem, že by se v rámci rekonstrukce přistavěla budova pro Muchovu Slovanskou epopej. Celı projekt byl již vyhotoven a byl takřka na spadnutí, nakonec ho ale město neschválilo,“ říká historik architektury.  A tak Lapidárium Národního muzea i nadále čeká na záchranu.