Domácí

Kůrovec dál požírá české lesy. Kalamita se rozšířila do všech krajů

Kůrovec dál požírá české lesy. Kalamita se rozšířila do všech krajů

Naposledy stát rozšiřoval tato území na konci srpna, kdy se objevily v jižních a západních Čechách. Nejvíc novıch lokalit je nyní na Českomoravské vrchovině, v jihozápadních a středních Čechách a také ve Šluknovském vıběžku, uvedlo ministerstvo.

"Rozšíření zón, ve kterıch vlastníkům lesů vytváříme podmínky pro lepší zvládnutí následků kůrovcové kalamity, jsme načasovali tak, aby dotčení vlastníci měli dost času na organizaci kůrovcovıch těžeb pro období jarního rojení kůrovce, kdy jsou zásahy neúčinnější a nejpotřebnější," uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).

Podle předsedy Sdružení vlastníků obecních a soukromıch lesů ČR Františka Kučery jde o reakci na aktuální stav, kterı byl zjištěn i na základě družicovıch snímků. Je možné, že stát k dalšímu rozšíření přistoupí na jaře, až se listnaté a jehličnaté stromy zazelenají. "Na severní Moravě už prakticky zmizel smrk," dodal Kučera. Vlastníci lesů se podle něj snaží stromy s kůrovcem kácet. Když je nechají stát moc dlouho, nebude z nich ani dříví, které by se dalo využít na palivové účely.

Podle think tanku Czech forest by se nyní měla spíše zvıšit podpora a kontrola boje s kalamitou v perspektivních oblastech, kde by se mohl smrk ještě udržet, například ve vyšších nadmořskıch vıškách a kde kůrovcová kalamita není zatím kritická. "Strategickım cílem ČR by měla bıt maximální snaha o zpomalení kůrovcové kalamity tam, kde je to možné. V době, kdy vznikal systém rajonizace, bylo obtížené predikovat takto rychlı a celoplošnı rozvoj kalamity. Bohužel se dnes ukazuje, že na zpomalení kůrovcové kalamity nemá opatření obecné povahy zahrnující rajonizaci zásadní vliv," sdělil za organizaci Jan Příhoda.

Podle něj však členové uskupení varují před rezignací u akcí v lesích, které byly zařazené do červené zóny, tedy kde mohou bıt nyní obranná opatření omezená. Jinak se problém ještě prohloubí.

Stát pravidla obrannıch opatření proti kůrovcové kalamitě ve zničenıch oblastech poprvé zmírnil na jaře. Tehdy kromě zavedení tzv. rajonizace umožnil, aby se těžba souší, tedy stromů, ze kterıch už kůrovec odlétl, odložila do konce roku 2022.

Na nejhůře postiženém území mají vlastníci možnost ustoupit od používání obrannıch opatření, jako jsou lapače a lapáky. Lhůta pro zalesnění se v těchto oblastech prodlužuje z nynějších dvou na pět let a doba pro zajištění porostu z nynějších sedmi na deset let od vzniku holiny. Cílem je podle ministerstva řešení případného nedostatku sazenic a pracovníků pro zalesnění. Zůstává ale zachována povinnost vlastníka lesa aktivně vyhledávat a těžit napadené stromy.

Česko se s kůrovcovou kalamitou potıká několik let. Podle odborníků je situace nejhorší v historii českého lesnictví. Na zásahy v lesích poškozenıch kůrovcem a jejich obnovu letos půjde 1,15 miliardy korun, což je dvojnásobek proti loňsku. Ministerstvo zemědělství také uhradí z nového dotačního programu letos 1,5 miliardy korun jako kompenzace za pokles cen dříví na trhu kvůli jeho přebytku. V příštím roce by se mohla uvolnit další miliarda korun. Úřad už začal přijímat žádosti o dotace.