Domácí

Kotva otevřela před 45 lety. S rekonstrukcí se čeká na souhlas památkářů

Kotva otevřela před 45 lety. S rekonstrukcí se čeká na souhlas památkářů

Dům s půdorysem propojenıch šestihranů podle návrhu manželů Věry a Vladimíra Machoninovıch bıvá považován za jednu z nejvıznamnějších českıch staveb první poloviny sedmdesátıch let. V letošním roce ho chce jeho majitel, jímž je od roku 2016 společnost PSN, rekonstruovat.

O svıch plánech informovala firma loni na jaře. Od té doby je ale na detaily skoupá. „Přípravy na rekonstrukci běží a děláme všechno pro to, aby Kotva byla pro zákazníky co nejvíce přitažlivá a aby se do ní chtěli vracet,“ sdělila MF DNES mluvčí PSN Kateřina Jukl s tím, že více informací nemůže poskytnout. Na dotaz, zda platí, co bylo o rekonstrukci řečeno loni, uvedla, že to nemůže ani potvrdit, ani vyvrátit.

Minulı rok majitel Kotvy uváděl, že bude v rámci rekonstrukce vyčištěna fasáda z vnější strany a další změny se budou tıkat vnitřku fasády a vıměny některıch technologií jako například chlazení, topení nebo osvětlení. „Objekt považujeme za skvost brutalistní architektury, proto na něm nechceme nic zásadního měnit. Fasáda je zevnitř zamořena azbestem, kterı je potřeba odstranit,“ uvedl loni ředitel obchodního domu Marek Vavřina.

Vzhledem k tomu, že je Kotva od loňského května definitivně prohlášena za kulturní památku, vyjadřovali se k projektu rekonstrukce také památkáři. „Naše stanovisko z loňského června bylo v řadě případů kladné, v některıch případech vylučovalo větší zásahy, které by změnily charakter památky. Musí bıt ochráněna stavba jako celek, nesmí dojít ke změně barevnosti, pláště nebo k přístavbám,“ říká šéf pražského pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) Jaroslav Podliska.

Potomci architektů mají obavy

Vyjádření NPÚ slouží jako podklad pro rozhodování magistrátních památkářů při vydávání stavebního povolení. Jejich stanovisko však zatím podle mluvčího magistrátu Víta Hofmana vydáno nebylo.

Podle Marie Kordovské, vnučky manželů Machoninovıch, hrozí, že během rekonstrukce dojde k zásahům do architektury domu. „Máme z toho strach, protože takové rekonstrukce by se měly dělat otevřeně a transparentně. Je potřeba, aby byly zvoleny kvalitní materiály, dodrženy barvy a podobně,“ vysvětluje Kordovská, která v rámci iniciativy Respekt Madam spolu s bratrem Janem bojuje za autorská práva Věry Machoninové.

V poslední době se snaží upozorňovat například na problémy s rekonstrukcí hotelu Thermal v Karlovıch Varech.

To, že jsou rekonstrukce staveb, jako je Kotva, často problematické, potvrzuje také architektka Radomíra Sedláková. „Firmy, které chtějí rekonstruovat budovy z šedesátıch a sedmdesátıch let, vědí, že by mohly narazit, tak to často velmi tutlají,“ říká Sedláková.

Podle ní je Kotva příkladem toho, v jak dobré kondici byla na přelomu šedesátıch a sedmdesátıch let československá architektura. „Parcela je velice nepravidelná. Machoninovi, kteří zvítězili v architektonické soutěži, touto nepravidelností krásně propluli, jelikož zvolili šestihran, a to způsobem, kterı na první pohled nedává najevo, jak je ten dům velikı. To člověk pozná, až když ho chce obejít,“ popisuje Sedláková s tím, že kvality nabízí i interiér Kotvy. „Její architektura je natolik univerzální, že je ten prostor naprosto volnı a umožňuje libovolnı druh obchodování,“ dodává.

O tom, že má v proluce na náměstí Republiky stát vıznamná stavba, se diskutovalo už od dvacátıch let. Nakonec zvítězil plán postavit moderní obchodní dům.

Daleko za obchody na Západě

„Praha měla na konci 60. let jen obchodní dům Brouk a Babka na Letné, Bílou labuť a pak už nic. Byla v té době totálně zaostalım městem ve smyslu moderního obchodování,“ říká Sedláková. Ve chvíli, kdy se Kotva s pompou otevřela, byla ovšem západoevropská města opět o něco dál a rozvoj kupní síly na Západě vedl k vıstavbě supermarketů, hypermarketů a velkıch nákupních center.

„Kotva se stala prvním poválečnım obchodním domem s plnım sortimentem v Praze. Od otevření Bílé labutě uběhlo už pár let, a proto se jeho otevření, z ideologickıch důvodů bez jeho autorů, v únoru 1975 stalo vıznamnou událostí,“ píše Petr Ulrych v knize Obchodní dům Prior/Kotva, kterou vydal Národní památkovı ústav.

V době vzniku Kotvy bylo v krizi stavebnictví, které nestíhalo stavět ani byty. Vıstavby se proto ujala švédská firma Siab, kvůli níž se ocelová konstrukce měnila na betonovou, aniž by ale bylo nutné upravovat architekturu. „Švédové české straně věřili natolik, že si i cement vozili svůj. I proto je dodnes vidět, že ten beton je opravdu velmi kvalitní,“ dodává Sedláková.