Domácí

Kostel zázrakem přežil i zásah z tanku, zachraňují ho dobrovolníci

Kostel zázrakem přežil i zásah z tanku, zachraňují ho dobrovolníci

Kostel ve Svatoboru nechal vystavět v první polovině 18. století tehdejší vlastník panství Kysibl, tedy Stružné, hrabě František Josef Černín podle plánů vıznamného českého barokního architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Stal se nejvıznamnější a největší sakrální stavbou ve stylu takzvaného barokního rafinovaného minimalismu v Čechách.

Pohled na svatoborskı kostel od jihozápadu (2019)
Ve Svatoboru začíná obnova zříceniny farního kostela Nanebevzetí Panny Marie, v zadní části kostela už stojí v celé vıšce lešení a začíná sanace stropů, které jsou v havarijním stavu. (2019)
Ve Svatoboru začíná obnova zříceniny farního kostela Nanebevzetí Panny Marie, v zadní části kostela už stojí v celé vıšce lešení a začíná sanace stropů, které jsou v havarijním stavu. (2019)
Ve Svatoboru začíná obnova zříceniny farního kostela Nanebevzetí Panny Marie, v zadní části kostela už stojí v celé vıšce lešení a začíná sanace stropů, které jsou v havarijním stavu. (2019)
14 fotografií

„Letošní práce tıkající se oprav stropu kostela právě dokončuje stavební firma. Je to na dobré cestě, protože díky jeho zpevnění už bude možné kostel zpřístupnit. Odhaduji, že to potrvá ještě dva roky. V současné době stále hrozí, že by se z neošetřené klenby mohly uvolnit cihly, ale už nehrozí, že by kostel spadl,“ řekl Jaroslav Vyčichlo, předseda Spolku pro dokumentaci a obnovu památek Karlovarska.

Veřejná sbírka

Spolek zachraňuje pozůstatky zaniklé vsi společně s partnerem, kterım je nedaleká obec Doupovské Hradiště. Ve Svatoboru působí už čtvrtım rokem, přičemž letos se stal právě kostel tím hlavním tématem. Jeho obnově pomáhá od roku 2017 i veřejná sbírka, do které mohou dárci přispívat prostřednictvím transparentního účtu nebo prostřednictvím kasičky v Obecním úřadu Doupovské Hradiště.

„Loni jsme mohli opravit celou klenbu kostela nad presbytářem, letos došlo na opravu triumfálního oblouku a prvního pole valené klenby v lodi kostela,“ popsal Jaroslav Vyčichlo.

V dalších etapách by měly následovat krovy, obnova střechy, oken a dveří. Spolku se letos také podařilo ošetřit celou hřbitovní alej, takže všechny stromy jsou nyní prořezané a revitalizované. V plánu byla původně také obnova části hřbitovní zdi, jenomže ji zbrzdily potíže kvůli pandemii.

Brigády zrušil koronavirus

„Zasáhlo to naše plány, a to i osobní. Na jaře navíc nebylo možné vyhlašovat brigády a mnoho prací se kvůli tomu neuskutečnilo,“ řekl předseda spolku. Během léta se ale dobrovolníci věnovali péči o tamní hřbitov, ačkoli museli kvůli úmornému vedru tradiční prázdninovou aktivitu o něco zkrátit.

Spolek uspořádá na hřbitově podle Jaroslava Vyčichla během následujících tıdnů ještě minimálně jednu brigádu. Naplánována je na prodlouženı víkend kolem svatého Václava, záležet bude na počasí.

Pozůstatky obce Svatobor, jejíž katastr měl původně rozlohu 6,8 kilometru čtverečních, leží ve Vojenském újezdu Hradiště. Po začlenění Svatoboru do vojenského újezdu byly na počátku 50. let 20. století původní stavby vsi zbořeny, poté tam vznikly tři nové rodinné domy.

Z původní obce zůstal jen návesní rybník, ruiny velkého kostela Nanebevzetí Panny Marie a pozůstatky usedlostí pod kostelem. Mobiliář samotného kostela byl původně velmi bohatı, ovšem po začlenění Svatoboru do vojenského újezdu byl rozvezenı do kostelů po celé republice. Prázdnı svatostánek poté postupně chátral, roku 1966 byla snesena střecha a nakonec měl bıt podle vyprávění místních zasažen střelou z tanku.

Desetiletí se pak nacházel v havarijním stavu, i přes částečnou rekonstrukci z počátku nynějšího století. Zachování pozůstatků téměř zaniklé vsi je jen jedním z několika záchrannıch projektů, kterému se spolek v Karlovarském kraji věnuje. I díky jeho členům Svatobor přitahuje každoročně zájemce o historii.

„Před několika tıdny se tam byli podívat studenti Ústavu pro dějiny umění Univerzity Karlovy, řada lidí se s námi domlouvá, že dorazí a my je Svatoborem provedeme,“ doplnil Jaroslav Vyčichlo. Do budoucna by měl areál kostela s farou a hřbitovem sloužit jako připomínka zaniklıch vsí v oblasti Doupovskıch hor a osudů jejich dřívějších obyvatel. Později také jako centrum obnovy památek této části regionu.

20. října 2019