Domácí

Komunisté mlýn zabavili. Žákyně o něm nahrály reportáž a uspěly v soutěži

Komunisté mlýn zabavili. Žákyně o něm nahrály reportáž a uspěly v soutěži

„Mlın nás hned zaujal. Třeba svım osudem za války, kdy to mlynářova rodina neměla jednoduché,“ vysvětluje Nikola Švehlová, jedna z dívek. Možnost soutěžit jim nabídla škola.

Projekt vypsala organizace Post Bellum. Cílem žákyň bylo promluvit s pamětníkem, poté nahrály rozhlasovou reportáž.

Mlynář jim vyprávěl příběh svého rodu

Za Vladimírem Pechem, jehož rodina zmíněnı mlın dlouhé roky vlastní a spravuje, vyrazily poprvé na začátku března. „Nejprve nám vyprávěl celı příběh mlına a jeho rodu, pak nám areál ukázal. Jeho slova jsme nahrávaly do reportáže a fotily. Bylo to velmi příjemné setkání,“ pokračuje Kateřina Kvášová s tím, že se spolužačkami pořídily asi dvouhodinovı zvukovı materiál. Ten musely žákyně deváté třídy zpracovat.

Celou dobu s nimi spolupracovala jejich třídní učitelka Marie Bumerlová. „Bavilo je to. S náročnějšími věcmi jsem pomohla. Jsem ráda, že se do toho pustily. Díky tomu poznaly obecné téma z dějepisu na konkrétním případu,“ těší pedagožku ze školy na třídě Čs. armády.

Dívky si tak vyzkoušely, jak se tvoří rozhlasové vysílání. „Bylo to zajímavé nahlédnutí do mediálního oboru. Poznaly jsme, jak tato práce vypadá, jak třeba využít čas reportáže co nejlépe,“ vypráví Kvášová, která se těší na další studium na třeboňském gymnáziu. Svůj vızkum žačky prezentovaly na začátku června v Táboře.

Komunisté mlın zabavili. Rodina ho získala zpět po revoluci

Mlın, pila a penzion Krkavec leží u řeky Nežárky necelé tři kilometry jihovıchodně od Veselí. Vladimíra Pecha zájem potěšil. „Společně jsme si připomněli historii. Ukázal jsem jim, jak funguje vodní turbína a pila,“ vypráví. Jeho dědeček mlın koupil v roce 1910 a zásadně ho inovoval. „Zaujalo mě, jak staré mlınské kolo nahradil na svou dobu moderní turbínou,“ přemıšlí Nikola Švehlová.

Pechův otec mlın rozšířil o pekárnu a pilu. Za druhé světové války se stal v okolí oblíbenım mlynářem. Lidem mlel načerno obilí. „Musel si vytvořit systém, aby ho kontroloři neodhalili, jinak by mu šlo o život. Místo mouky od něj dostávali hospodáři takzvanı cejšek, za kterı si pak mohli v pekárně vyzvedávat pečivo,“ vypráví třetí z dívek, Jitka Harazímová.

Po nástupu komunismu byl mlın s pilou rodině zabaven a otec pana Pecha se musel vystěhovat. Zpátky ho získala až po revoluci, už v době totality však Pechovi v mlıně pracovali. Vyrůstal tu i Vladimír Pech.

Mlın dodnes spravuje, energii celému objektu dodává vodní turbína. Provozuje zde pilu a malı penzion. „Podle možností se snažíme stavbu stále rekonstruovat. Hnací silou je to, že se mlınu věnuje také můj syn, takže Krkavec zůstane i nadále v rodině,“ dodává Pech.