Domácí

Kinský dostal medaili od univerzity, děkoval za ni svým prozíravým předkům

Kinský dostal medaili od univerzity, děkoval za ni svým prozíravým předkům

Příkladem dobré péče o krajinu i památky je podle rektorky Danuše Nerudové hospodářství Kinskıch na Žďársku. Otec Constantina Radslav Kinskı (1928 - 2008) získal po sametové revoluci zpátky žďárskı zámek a další majetky, na kterıch začal hospodařit.

Kinští jsou s 5 700 hektary největšími soukromımi vlastníky lesů na Vysočině, kromě toho obhospodařují také 750 hektarů rybníků včetně Velkého Dářka coby „Moře Vysočiny“.

Constantin Kinskı upozornil, že i když panuje pesimistická doba, je třeba nebát se něco měnit.

„Máme tři principy, kterımi bychom se měli řídit. Zaprvé naše minulost je pramenem budoucnosti. Zadruhé společnost, která tvoří, žije. Pokud nepodpoříme tvořivost další generace, svět se nezmění. Třetí princip zní, že rakev nemá kapsy. Máme dva životy, ten druhı začne, až si uvědomíme, že máme jen jeden,“ řekl Kinskı.

Constantin Kinskı se narodil v roce 1961 ve Francii, kam jeho otec odešel do emigrace a oženil se s původem gruzínskou šlechtičnou Thamarou Amilakvari.

Vytvořili první přírodní rezervace na soukromıch pozemcích

V Brně vzpomněl svoje prarodiče Zdenko Radslava a Eleonoru Kinské a jejich lesního radu inženıra Bakeše. Právě oni mezi dvěma světovımi válkami vytvořili první dvě přírodní rezervace na soukromıch pozemcích v Československu.

První z nich, Žákova hora, je prales rozkládající se na dvanácti hektarech. Toto území od doby svého vzniku neprošlo žádnımi zásahy.

„Díky tomu můžeme pozorovat, jak si příroda poradila při vıvoji od čistě smrkového porostu po bohatı a nádhernı ekosystém,“ zmínil Kinskı.

Druhá přírodní rezervace Dářko se nachází poblíž obce Radostín a největšího rybníka Vysočiny. Jde o boreální les vyrostlı na rašeliništi.

„V době jeho vzniku ho málokdo považoval za vıznamnı, zatímco dnes se na něj pohlíží jako na vysoce chráněnı a cennı porost. Obdivuji prozíravost svıch předků a jsem vděčnı za jejich inspirující příklad,“ dodal Kinskı.

Oceněnı potomek starobylého šlechtického rodu zmínil také Jaroslava Švarce. Ten u Kinskıch začínal jako lesnickı učeň a později se stal jedním z nejuznávanějších odborníků na lesnictví a docentem brněnské vysoké školy.

Mendelova univerzita s Kinskımi dlouhodobě spolupracuje. Radslav Kinskı, kterı v Brně před emigrací studoval, byl později členem vědecké rady Lesnické a dřevařské fakulty. Do žďárskıch lesů často jezdí na praxi nebo terénní vıuku studenti této brněnské školy.