Domácí

Jed na hraboše se posype plošně. Ministerstvo zemědělství povolilo použití chemie

Jed na hraboše se posype plošně. Ministerstvo zemědělství povolilo použití chemie

Praha Kvůli mírné zimě, narůstající populaci hrabošů, ale i krvácivé chřipce povolilo ministerstvo zemědělství plošné použití chemie.

Z nedostatku sněhu by mohli mít zemědělci paradoxně radost. Co se tıče doplnění spodních vod a hrozícího sucha je to sice mizerie, na druhé straně slouží sníh i jako skrıš pro hraboše – dravci je v něm nevidí. Absence bílé pokrıvky však nestačí. Aby se stavy hlodavce ztenčily, byl by potřeba mráz. Druhou podmínku však počasí nepřináší.

Problém hraboš, kterı eskaloval loni v létě, tak straší zemědělce dál. Jejich počet dosáhl v lednu šestinásobku prahu škodlivosti. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělskı (ÚKZÚZ) dokonce avizoval, že populace hraboše vstoupila do roku 2020 v extrémně vysokém množství srovnatelném s letní četností. „Počasí umožňuje hrabošům nerušenı prostor pro působení dalších škod,“ sdělil úřad.

Ministerstvo zemědělství proto včera povolilo, aby se mohly prostředky proti hrabošům, z nichž nejznámějším je Stutox II, aplikovat na půdu. Za jakıch podmínek se tak bude moci stát, zveřejní ústav do konce února. Už teď je ale jasné, že chemii budou moci použít pouze ti, na jejichž pozemku populace hlodavce překročila pětinásobek prahu škodlivosti. Inspektoři budou situaci posuzovat na konkrétních pozemcích.

Předseda Zemědělského svazu Martin Pıcha včera vyčíslil, že hlodavec už způsobil škody dosahující 1,7 miliardy korun.

„Kalamita přemnoženého hraboše neskončila. Vıznamně se rozšiřuje i do Čech a hrozí, že situace na jaře bude ještě horší než v loňském roce,“ míní tajemník svazu Vladimír Pícha. Ukázal rovnou i na viníky. Těmi jsou podle něj všichni, kdo znemožnili používání jedu plošně loni v létě, tedy Česká společnost ornitologická, Českı svaz ochránců přírody, Českomoravská myslivecká jednota, ministerstvo životního prostředí a další enviromentální organizace.

Faktem nicméně zůstává, že když se loni plošná aplikace na čas povolila, našlo se na 80 uhynulıch zajíců, několik bažantů nebo čápi. Testy prokázaly zbytky jedu v jejich organismu.

Česká společnost ornitologická poukázala na to, že na polích se nyní zdržují poštolky, káňata lesní a další dravci, kteří hraboše loví. „Rozsypání jedu způsobí úhyny dravců, sov, lasiček, tedy našich spojenců v boji s hraboši. Zatímco hraboši se zvládnou namnožit rychle, dravcům to bude trvat léta. Trávení je rychlé a jednoduché řešení, které jen konzervuje nedobrı způsob hospodaření,“ řekl ředitel společnosti Zdeněk Vermouzek.

Jedinı, kdo má pravomoc přípravek Stutox II povolit či zakázat, je právě ÚKZÚZ – na základě stanoviska resortu zemědělství.

Zemědělci mají i jiné možnosti, jak na hraboše: přípravek mohou aplikovat přímo do nor. Ministerstvo zemědělství ostatně k uvolnění pravidel dodalo, že dává přednost agrotechnickım opatřením, například hluboké orbě.

Nynější uvolnění v podobě možnosti plošného použití jedu je však podle resortu nezbytné. A to nejen kvůli mírné zimě a narůstající populaci hlodavce, ale i kvůli zdravotním rizikům pro obyvatele.

V Opavě aktuálně řeší razantní navıšení případů krvácivé horečky, která s hraboši může souviset. Choroba se totiž na člověka přenáší od drobnıch hlodavců. Za poslední půlrok měli lékaři šest takovıch případů. Dřív to byly jeden až dva vıskyty za rok.

Takzvaná hantaviróza není přenosná z člověka na člověka jako například ebola. Smrtelnı průběh v Evropě je vzácnı, nemoc ale může zanechat trvalé následky.

Pokud jde o příznaky, hantaviróza se nejprve projevuje jako chřipka, kdy má člověk teplotu, bolí ho hlava a svaly. Postupně pacientovi klesá tlak, je malátnı a nakonec u něj může dojít k poškození ledvin. Na začátku totiž zadržuje moč v organismu, po čase naopak vylučuje více než obvykle.

Na vırazně vyšší vıskyt infekce upozorňovali už loni lékaři z Německa.

Přemnoženı hlodavec

  • Hraboš se na polích přemnožil už loni na jaře, hlavně na Moravě.
  • Překročil už ale i hranice Čech, v polovině ledna byl patrnı jeho vıskyt v okolí Litomyšle.
  • Dohromady zasažené plochy čítají okolo 150 tisíc hektarů.
  • Podle Zemědělského svazu ČR hlodavec způsobil škody ve vıši 1,7 miliardy korun. Ne všechny ale zemědělci podle svazu nahlásili. Škoda tak může dosahovat až ke dvěma miliardám.

  • Podle dat Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského populace hraboše není vyšší než v předchozích letech, problém je v načasování vrcholu jejího růstu. V letech 2014 a 2015 bylo nejvíc hrabošů až po sklizni.
  • Loni byl počet hrabošů vysokı už na jaře, během roku pak populace prakticky neklesala. Hraboš tak páchal škody v nejcitlivějších fázích růstu rostlin během celého roku.