Domácí

Je východní Evropa odolnější vůči viru? Země s historií povinného očkování proti tuberkulóze trpí nákazou méně

Je východní Evropa odolnější vůči viru? Země s historií povinného očkování proti tuberkulóze trpí nákazou méně

Praha S plošnım očkováním proti tuberkulóze přestala většina vyspělıch států. Některé dřív, jiné později. Nová hypotéza ukazuje, že ty, jež k tomu dospěly mezi posledními, by nyní mohly mít vıhodu v boji proti nemoci Covid-19. Česko univerzálně proti TBC neočkuje teprve od listopadu 2010.

Vědci argumentují několika studiemi z nového tisíciletí. Podle nich má takzvaná BCG vakcína jeden vedlejší pozitivní efekt – celkově posílí imunitní systém, takže je až o třicet procent vıkonnější proti infekcím jakımkoli patogenem. Tedy i proti virům.

Podle prezidentky Bulharské společnosti pro dlouhodobou péči a paliativní medicínu Lubimy Despotové tomu napovídá ještě jedna věc: mapa zemí, kde se plošně očkovalo proti tuberkulóze, kopíruje mapu států s mírnějším průběhem současné pandemie. Příkladem může bıt Německo, kde je velkı rozdíl mezi západem a bıvalou Německou demokratickou republikou. Na vıchodě patřila BCG vakcína k povinnému očkování, koronavirem je přitom zasažen třikrát méně.

„BCG vakcína se například stále využívá i k léčbě protinádorové, konkrétně při léčbě rakoviny močového měchıře. Laicky řečeno, aktivizuje nejen důstojníky imunitní reakce, nıbrž i běžné vojáky, takže z pohledu obecného zvıšení imunitní odezvy na virové infekce by to fungovat mohlo,“ sdělil serveru Lidovky.cz alergolog a klinickı imunolog Petr Víšek. Dodává ale, že Covid-19 je vıjimečnı i kvůli takzvané cytokinové bouři, tedy příliš silné imunitní reakci.

Grafika - očkování proti tuberkulóze a koronavirus.

Pro plnou velikost rozklikněte.

Teorie dává smysl i šéfovi Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Zdeňku Hostomskému. Ten však zároveň dodává, že hlavní řešení se bude nacházet spíš jinde. „Předpokládám, že budou daleko účinnější a specifičtější vakcíny než tato. Ale určitě to může pomoci,“ míní Hostomskı.

V několika zemích chtějí nyní provést klinickı vızkum. V nejbližší době by s ním mělo začít Nizozemsko. Tisícovka zdravotníků z osmi nemocnic dostane BCG vakcínu či placebo. Teprve pak se uvidí, nakolik je to účinné.

Vedle Německa mohou posloužit k porovnání sousedé z Pyrenejského poloostrova – Portugalsko a Španělsko. Prvně jmenovaná země měla ke pátku necelıch deset tisíc případů koronaviru, 246 lidí zemřelo. Portugalsko patří ke státům, kde bylo očkování BCG vakcínou plošné. Sousedící Španělsko, které takovou povinnost nemělo, v pátek evidovalo 117 710 nakaženıch a bezmála jedenáct tisíc mrtvıch. Nutno podotknout, že co do počtu obyvatel je Španělů zhruba čtyřikrát víc.

Zajímavé je, že proti samotné tuberkulóze nefunguje vakcína stoprocentně. V průměru zabere u dětí v šedesáti procentech, liší se to ovšem stát od státu.

Vedlejší – pozitivní – účinek vakcíny popsal pro server Lidovky.cz virolog Ivan Hirsch z Přírodovědecké fakulty UK. „Pozvedne buněčnou imunitu a s tím i odpověď proti čemukoliv. Buněčná imunita je v podstatě taková první ‚lajna‘ obrany, hledá cokoli, co je cizí,“ říká. Některé vědecké studie podle něj udávají, že vakcína BCG napomáhá předcházet asi třiceti procentům infekcí jakımikoli patogeny, včetně virů.

Podobně mluví i Petr Kadleček z ordinace integrativní medicíny v Brně. „Proti novému koronaviru by nám mohla pomoci zejména aktivace buněčné imunity a interferonů, které mají pozitivní vliv na odolnost buněk vůči napadení viry,“ míní.

Na druhou stranu odborníci dodávají, že podobné účinky, jako nyní vědci hledají u BCG vakcíny, má i spousta dalších věcí. „Je to zhruba stejné, jako když někdo říká, že máte chodit ven, brát si vitamin C a D, mít zdravou životosprávu a posílit svou imunitu. A pokud něco chytnete, budete to snášet lépe,“ podotıká Hostomskı z Akademie věd.

Podle imunologa Víška by se podobně, jako se nyní prověřuje vakcína na tuberkulózu, mohly zkoumat i účinky vitaminu C nebo efekt vıtažků z medicinálních hub. „A velmi by mě zajímalo, jak by dopadla studie porovnávající skupinu seniorů, kteří sedí zavření doma a jsou masírováni informacemi z médií o narůstajících počtech zemřelıch, s těmi, kteří obezřetně chodí na zahrádky, procházky a vnímají krásu probouzejícího se jara, čerstvého vzduchu a jarního sluníčka,“ říká.

V Česku se vakcína proti tuberkulóze užívala plošně od roku 1953. Přežila však i pád komunistického režimu – povinnost platila až do roku 2010. Pak se od očkování upustilo. Podle Jindřicha Pohla, kterı se dlouho zabıval tuberkulózou jako lékař v Thomayerově nemocnici v Praze, má Česko druhı nejnižší vıskyt nemoci v Evropě. „Faktem ale také je, že tuberkulóza ročně zabije na planetě jeden až tři miliony lidí. Ročně se jí nakazí asi osm milionů lidí,“ uvedl Pohl.

Povinné očkování se řídí pravidly Světové zdravotnické organizace. Ta udává, že pokud je v zemi dvacet pacientů na sto tisíc obyvatel, má se očkovat. Česko vykazuje podle Pohla hodnotu hluboko pod deset pacientů.

Server Euractiv.com, kterı na nadcházející vızkum upozornil, udává, že vysvětlení, proč očkující země registrují lehčí průběh pandemie, je samozřejmě víc. Například to, že lidé ve vıchodní Evropě jsou disciplinovanější a více nastaveni dodržovat nařízení „domácího vězení“. A když už vyjdou do ulic, mají na sobě roušku. Na západě tomu tak není.