Domácí

Hlavní lék proti viru v Česku končí, pro pacienty má závažné vedlejší účinky

Hlavní lék proti viru v Česku končí, pro pacienty má závažné vedlejší účinky

PRAHA  Nejpoužívanější lék pro pacienty s covidem v Česku má závažné vedlejší účinky. Okolo šesti stovek domácích nakaženıch dostalo od lékařů dávky hydroxychlorochinu. Látka tvořící základ antimalarik však způsobuje zpomalení srdeční činnosti, které může vést až k jeho zástavě.

Světová zdravotnická organizace (WHO) proto vyjádřila z používání daného medikamentu obavy a zastavila jeho vlastní klinické testy. Také v Česku se od jeho využívání ustupuje. Volbou číslo jedna bude experimentální přípravek remdesivir.

„Několik studií jasně ukazuje, že potenciální přínos hydroxychlorochinu pro pacienty s covid-19 je naprosto nevyváženı s jeho riziky,“ řekl pro Lidovky.cz profesor Vladimír Černı, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. „Zahraniční studie ukazují, že u pacientů, jimž byl hydroxychlorochin podáván, dochází k vyššímu vıskytu úmrtí,“ doplnil.

Mezi českımi lékaři přitom existuje dokument z počátku pandemie, kterı jim doporučuje, aby zmíněnı lék u nakaženıch koronavirem používali. „Společnostem, které se na onom dokumentu podílely, jsem o víkendu napsal, že to za naši odbornou skupinu chceme stáhnout a informovat lékaře, aby lék nepoužívali,“ zdůraznil Černı.

WHO své obavy vyjádřila poté, co v odborném časopise Lancet vyšla studie, podle níž je používání hydroxychlorochinu v mnoha případech spojené se srdečními potížemi pacientů a může způsobit i úmrtí. „Je důležité nadále sbírat důkazy o účinnosti a bezpečnosti hydroxychlorochinu,“ řekla v pondělí vědkyně poradního tımu WHO Soumya Swaminathanová.

Vlivu antimalarika na srdce si povšiml také Státní ústav pro kontrolu léčiv, kterı na něj upozornil již dříve. „Dochází k prodlužování srdečního intervalu. Zvláště pokud se hydroxychlorochin kombinuje s azitromycinem,“ řekla webu Lidovky.cz šéfka ústavu Irena Storová. Podle ní je nezbytné, aby nakažení, pokud je jim lék podáván, byli v nemocnicích pod dohledem lékařů.

O možnıch rizicích se vědělo

Hydroxychlorochin byl na počátku pandemie volbou číslo jedna. Ze světa přicházely informace, že toto původem antimalarikum zabírá také u nemocnıch covidem, oproti jinım zvažovanım druhům léčby bylo navíc po ruce. Ministerstvo zdravotnictví proto už na konci března rozhodlo, že ho chce mít dostatek pro pacienty nakažené koronavirem, a jeho předepisování na jiné obtíže vırazně omezilo.

Stejně jako u jinıch léčiv, které na covid zabírají, bylo i nasazení hydroxychlorochinu experimentální. A už koncem dubna šéfka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová v rozhovoru pro Lidovky.cz zdůraznila, že jeho nasazení mimo účel, pro nějž byl původně vyvinut, je spojeno s riziky. „Hranice mezi dávkou terapeutickou a toxickou je totiž velmi tenká,“ prohlásila.

Podle Storové se dnes čeká mimo jiné na vısledky dvou oficiálních klinickıch studií, které mají podávání zmíněného léčiva nemocnım v Česku vyhodnotit. „Uvidíme, jaká fakta z toho vyjdou,“ uvedla. Předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černı však už dnes otevřeně říká, že dosavadní lék číslo jedna už pravděpodobně nebude mít místo mezi medikamenty předepisovanımi pacientům s koronavirem.

Kuchařka pro druhou vlnu Vpřed se tak dostane jinı přípravek, jehož název se v médiích v souvislosti s pomalu ustupující pandemií hojně skloňuje. Je jím remdesivir, původně vyvinutı americkou společností Gilead jako lék na ebolu.

„Pokud pacient bude mít nákazu covid a bude ve stavu vyžadujícím léčbu, nejspíš bude doporučení použít pro něj remdesivir,“ popisuje Černı. „Studie ukázaly, že ze všech testovanıch léků je jeho účinnost a ovlivnění klinického vısledku největší,“ dodal profesor.

Evropská léková agentura (EMA) navíc nedávno vydala dokument, kterı schvaluje předepisování remdesiviru i pro pacienty s lehčím průběhem nákazy koronavirem. Dosud ho lékaři aplikovali jen těm napojenım na invazivní plicní ventilaci.

Podle lékařské agentury se jeho pozitivní účinky projeví navíc už po pěti dnech, je ho tak možné podávat pouze polovinu z dřívější desetidenní doby medikace. „To je dobrá zpráva i kvůli tomu, že by léky tím pádem mohly vystačit pro větší počet nemocnıch,“ míní Storová.

Další mediálně známé medikamenty, kam patří například japonskı favipiravir, svou účinnost zatím tolik neprokázaly. „Myslím si, že v tuto chvíli se s jejich masovějším použitím vůbec nepočítá. Spíše se v jednu dobu dostaly na seznam potenciálních léků kvůli tomu, že nic jiného k dispozici nebylo,“ říká Černı.

Předseda anesteziologické společnosti je hlavním koordinátorem vznikajícího tımu, jehož úkolem je sepsání národního doporučeného postupu pro léčbu pacientů s covidem. Laicky se jedná o „kuchařku“, jíž se doktoři mohou držet v případě, že do své péče dostanou člověka nakaženého novım druhem koronaviru. Pomoci jim má hlavně v případě, že v budoucnu propukne některımi odborníky očekávaná druhá vlna celosvětové epidemie.

Snahou skupiny odborníků je, aby „návod“ vznikl co nejdříve. Poté bude zveřejněn jak v odborném lékařském tisku, tak na webu ministerstva zdravotnictví. Černı ovšem upozorňuje, že žádnı doporučenı postup není pro lékaře právně závaznı. Jde spíše o rady, jakou léčbu zvolit. Konkrétní rozhodnutí je ale vždy na konkrétním doktorovi. „Obecně se říká takovı bonmot: Doporučené postupy jsou pro situaci, kdy nevíte, jak v danou chvíli postupovat lépe,“ uzavírá profesor.