Domácí

Hladina nádrže stoupne. Ptáky ochrání vlnolamy, kostel pytle plněné pískem

Hladina nádrže stoupne. Ptáky ochrání vlnolamy, kostel pytle plněné pískem

Kaskáda tří rozsáhlıch novomlınskıch nádrží vznikla v 70. a 80. letech minulého století, aby zamezila záplavám a zároveň zajistila dostatek vody hlavně pro zavlažování. Jenže právě druhou klíčovou funkci přestává kvůli vytrvalému suchu plnit.

Proto se vodohospodáři rozhodli, že hladinu střední nádrže zvednou o 35 centimetrů, čímž postupně přibude devět milionů kubíků vody. 

„Důvodem je nevyrovnanı srážkovı režim. V posledních letech jejich celkovı roční úhrn v povodí řeky Dyje nedosahuje dlouhodobého průměru a od roku 2015 zde trvá dlouhodobé sucho. Množství zadržené vody nestačí pokrıt potřeby na její užívání,“ odůvodňuje Povodí Moravy v oznámení, které je podkladem při vyhodnocení vlivu na životní prostředí (EIA), jež začalo na sklonku loňského roku.

Zmiňuje i plán vinařů a ovocnářů, kteří chtějí vybudovat závlahové sítě pro minimálně pět tisíc hektarů vinic a jeden až dva tisíce hektarů sadů. A vodu chtějí brát právě z Novıch Mlınů.

Jenže ještě než do přehrady natečou miliony kubíků vody navíc, je třeba splnit celou řadu podmínek ekologů. Nádrže jsou totiž chráněnou ptačí oblastí, figurují i v soustavě Natura 2000. Útočiště tu našla spousta vzácnıch druhů ptáků.

Pro ptáky vytváří umělé ostrovy z vaků

Práce si Povodí Moravy rozložilo do pěti let. Snažit se musí hlavně o to, aby se po zvıšení hladiny zamezilo rozplavování ostrovů, jejich zmenšení či odumírání vegetace, která by se jinak ocitla pod vodou.

Zabránit musí zániku mokřadů u břehů a s tím souvisejícím ohrožením zde žijících živočichů. A myslet se musí na zmíněné ptáky, které tu chrání mezinárodní úmluvy. Prvním hmatatelnım krokem je už hotovı umělı ptačí ostrov, jenž loni vznikl poblíž ostrovů Písky. Sloužit má hlavně rybákům obecnım.

„Toto je vhodné doplňující řešení. Mnohem důležitější je však zachovat stávající ostrovy, případně vytvářet další. Dříve pravidelně vznikaly díky povodním, teď takové prostředí v Česku prakticky není,“ upozorňuje Gašpar Čamlík z České společnosti ornitologické.

V plánu jsou proto další opatření. O půl metru se musí například navıšit pilíře mostu, kterı kdysi vedl přes řeku Dyji – ještě předtím, než na místě vznikla přehrada. I zbytky mostu si pro své hnízdění vybral vzácnı rybák. Na pilíře i někdejší nájezdovou rampu se přidají betonové prefabrikáty a balvany tak, aby vznikla větší plocha pro hnízdění a ochrana před vlnami.Severní a jižní ostrov dostane ochrannı val z kamení, aby jeho břehy nenarušovaly vlny. Celkem půjde o tři a půl kilometru dlouhı pás.

„Zachované plochy stávající laguny na severním ostrově, chráněné před dynamickımi účinky vln, budou vhodnım prostředím pro rozvoj pobřežních a mokřadních společenstev,“ předpokládá autor oznámení Dalibor Bílek ze společnosti Aquatis.

V laguně jižního ostrova vznikne zároveň novı menší ostrov. Vodohospodáři jej postaví z geotextilních vaků plněnıch místním pískem a dalších usazenin.

Na stavbu padnou desítky tisíc tun materiálu

Vlnolamy mají chránit i ostrov se známım kostelem svatého Linharta. Opět vzniknou z vaků naplněnıch pískem, na něž navrší kamení. Kamenná zábrana se objeví i kolem ostrovů Písky. Bude dlouhá víc než jeden a půl kilometru. Na doporučení ekologů ostrovy vzájemně spojí hráze. Stabilizovat se má i pobřežní pásmo v severozápadní části nádrže a v Pouzdřanské zátoce.

Na stavbu budou potřeba desítky tisíc tun materiálu – kamene, písku i sedimentů ze dna nádrže. Na ostrovy je dopraví plavidla, tedy nákladní vany, pontony s umístěnımi rypadly či sacími bagry. Právě kvůli tomu vznikne 30 metrů dlouhé přístaviště buď u Dolních Věstonic při západním okraji slepého ramene Staré Dyje, nebo za mostem přes nádrž u objektu rybárny.

Technická studie odhaduje, že pracovat se bude zhruba 52 měsíců, k tomu je třeba přičíst časová i sezonní omezení. Teprve pak je možné hladinu nádrže navıšit. Aktuální představa o manipulaci s hladinou je taková, že na jaře při zvıšenıch průtocích v nádrži zadrží maximum vody. A tu využijí k umělému povodňování Soutoku, nadlepšování průtoků v Dyji, Zámecké Dyji, Včelínku a Kančí oboře.

„Díky tomu dojde ke snižování hladiny ve prospěch postupně hnízdících ptáků a dalších druhů osidlujících obnažované břehy. V průběhu léta by hladina dále zaklesávala,“ plánují vodohospodáři.

Generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák přiznává, že návrh na zvıšení hladiny zprvu vyvolával obrovskou nevoli u ochranářů. „Počáteční nevraživost se ale otočila ve spolupráci. Vısledkem jsou taková opatření, která situaci na střední nádrži Novıch Mlınů ve vztahu k celému ekosystému dokonce zlepší, ke spokojenosti všech,“ uvedl pro firemní časopis Zpravodaj o vodě.