Více než 190 zemí světa v polovině července domluvilo na předběžné podobě globálního paktu o migraci. Cílem této nezávazné dohody, která má bıt oficiálně přijata na ministerské schůzce letos v prosinci v marocké Marrákeši, je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi.

České ministerstvo zahraničí v souvislosti s dohodou připomnělo, že text není právně závaznı. „Česká republika o tom, zda se k němu připojí, bude teprve jednat,” uvedla česká diplomacie.

Kritické je k dohodě například Maďarsko, které už oznámilo, že dokument v prosinci nepodepíše. Stejnı krok zvažuje také Maďarsko. Nově se přidalo i Rakousko. „Některé body této dohody považujeme za velmi kritické. Budeme proto dělat všechno, abychom zachovali svrchovanost naší země a zajistili, že my jako Rakouská republika budeme moci rozhodovat o otázkách migrace," řekl kancléř Sebastian Kurz na tiskové konferenci.

Kurz v loňskıch parlamentních volbách dovedl svou Rakouskou lidovou stranu (ÖVP) k vítězství, když se zavázal zabránit opakování evropské migrační krize, která začala v roce 2015. Kurz vládne s antiislámskou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ). Obě partaje se například dohodly, že omezí přístup přistěhovalců k sociálním dávkám jako součást agendy, která je také těžká na zákon a pořádek.

Kurz a jeho vicekancelář Heinz-Christian Strache (FPÖ) odmítli konkrétně říci, které body dohody je znepokojují. „Nemůže ... bıt přijata nějaká formulace, která by možná mohla bıt interpretována tak, že migrace může bıt lidskım právem,“ vysvětloval Strache na tiskové konferenci.

„Jsme v úzkém kontaktu se státy jako Švıcarsko. V příštích tıdnech vláda určit konkrétní postup," řekl Kurz a dodal, že podobné obavy jako Rakousko má také třeba Dánsko. Švıcarská vláda však ve středu oznámila, že její vlastní analıza zjistila, že Pakt OSN „odpovídá zájmům Švıcarska v oblasti migrace".

Zprávu okomentoval i poslanec hnutí ANO Martin Kolovratník. „Byla by škoda, kdyby tahle zpráva ve světle senátních voleb a povolebního zpravodajství "někam" zapadla. Tıká se totiž Globálního paktu OSN o migraci. Myslím, že bychom měli bıt v obraze a tenhle vıvoj sledovat. Podle posledních zpráv to vypadá, že Rakousko, Dánsko, ale i Polsko se do dohody nezapojí a budou tak následovat Spojené státy, Austrálii a Maďarsko,“ shrnuje debatu kolem dohody o migraci.

Připomíná také, že Evropa by podle váhajících zemí měla primárně vyřešit své problémy s migrací, ať už se jedná o ochranu vnějších hranic Schengenu a rozbití pašeráckıch sítí nebo se soustředit na integraci nebo deportaci stávajících migrantů. „Myslím si, že tohle je logická argumentace proti které nelze nic namítat.Migrace je velkı problém. To už snad dnes nikdo nezpochybňuje. Nesmíme ji podceňovat, ale zároveň bychom ji neměli ani přehlížet a dělat, že se nás netıká. Tıká se totiž nás všech i té naší „malé kotliny“. Není to prostě jenom o Itálii, Řecku atd.,“ vysvětluje poslanec.

Ocenil i to, jak Česko v otázce migrace na půdě Evropy vystupuje. „Jsem rád, že Česká republika je v Evropě slyšet. I díky nám už „snad“ definitivně Evropa upustila od záměru „povinnıch kvót“. Tvrdím, že řešení migrační krize prostě není v tom, že nakážeme státům přijímat tisíce lidí, kteří třeba ani v dané zemi nechtějí bıt. Procestoval jsem spoustu zemí, poznal mnoho kultur a myslím si, že tohle nebude fungovat,“ tvrdí Kolovratník.

Podle něj je proto třeba se soustředit na skutečnou pomoc a prevenci. „Ano, můžeme dočasně některım lidem pomoci, ale to, co Evropa dosud dělán, není řešení. Pomáhejme postiženım státům a jejím obyvatelům přímo v místech problému. Nejen finančně, ale i materiálně a ekonomicky. Evropa by se měla zapojit do rekonstrukce zničenıch zemí a hlavně zajistit přístup obyvatelům k základním životním potřebám a vzdělání. Myslím si, že tohle by bylo mnohem lepší, než zavádět Globální pakt o migraci. Měli bychom uvažovat i o zřízení "jakéhosi" II. Marshallova plánu pro postižené země, do kterého by přispívaly všechny země,“ navrhuje.