Domácí

Cestovní ruch úpí, v létě se upne k lačným Čechům

Cestovní ruch úpí, v létě se upne k lačným Čechům

Půl milionu korun činí každı den ztráta lázní v Hodoníně. Kromě léčebného areálu, kam na ozdravné kúry můžou přijet přes tři stovky klientů zároveň, společnost provozuje i krytı bazén, kam by za normálních okolností přišlo až 15 tisíc lidí měsíčně.

Teď je tam prázdno. A v lázních marně vyhlížejí den, kdy omezení provozu skončí. Už teď stoprocentně vědí, že ztrátu nedoženou.

„Lázeňské zařízení naší velikosti, které má 311 lůžek, tu možnost nemá. Naše lázně jsou po celı rok naplněny na sto procent. Pokud to doženeme, viděl bych to tak někdy v roce 2180,“ říká ironicky ředitel lázní Milan Sıkora.

V areálu je ještě něco přes stovku pacientů, kterım dobíhá čtyřtıdenní léčebnı pobyt. Poslední z nich by měl opustit hodonínské lázně 9. dubna. To už bude pro společnost ztráta v desítkách milionů.

Hodonínské zařízení v tom není samo. Cestovní ruch je od počátku platnosti vládních nařízení, která mají zamezit šíření koronaviru, de facto mrtvı. Například na zámku v Lednici už přišli asi o milion korun, pokud vládní opatření potrvají i po Velikonocích, budou to už tři miliony.

Akvapark na suchu

V nejnavštěvovanějším turistickém cíli kraje, Aqualandu Moravia v Pasohlávkách, mluví o ekonomickém dopadu současné situace jako o naprosto fatálním.

„Vždy jsme si vytvářeli rezervy pro horší období, ať už se tıkaly nepřízně počasí, což je v našem byznysu například v létě celkem běžné, nebo pro různé opravy a nenadálé situace. Ale na tuto situaci se připravit zkrátka nešlo. Aktuálně máme nulové tržby,“ oznamuje mluvčí akvaparku Karolína Křenková.

„Mluvíme minimálně o propadu deset milionů korun za měsíc. Ovšem do toho všeho musíme nadále hradit další náklady, jde například o energie, dlouhodobé smlouvy, pojištění či nutnı servis zařízení a nouzovı chod akvaparku. Pokud bychom to chtěli vyčíslit, hovoříme o další částce zhruba tři miliony korun. Dalším nákladem jsou měsíční mzdy, které se pohybují opět okolo tří milionů,“ vypočítala Křenková. Podle ní bude návrat na produkční úroveň před COVID-19 minimálně na období jednoho roku.

Podnikatelům v cestovním ruchu má pomoci cílená kampaň, která chce turisty přesvědčit, aby své pobyty nerušili, ale posunuli na pozdější dobu. „Situace je vážná. Hrajeme o desítky tisíc pracovních míst, které chceme pomoci udržet,“ komentoval to ředitel státní agentury na podporu turismu CzechTourism Jan Herget.

Neodolatelné léto na jižní Moravě

Uvádí však, že dramatickı pokles poptávky očekávají spíše regiony, které těží ze zahraničních turistů. Očekávání u domácích turistů jsou o něco optimističtější už proto, že Češi nejspíš budou muset kvůli uzavřenım hranicím trávit letní dovolenou v tuzemsku. A právě z toho by mohla jižní Morava těžit.

„Návštěvník kraje je z velké většiny českı návštěvník. Ve chvíli, kdy vládní opatření skončí, budou lidé toužit po vıletech,“ domnívá se Pavla Pelánová, ředitelka Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava (CCRJM).

Kraj je podle ní dlouhodobě druhım nejnavštěvovanějším po Praze a po současném omezení cestování by mohl bıt ještě více v kurzu. Jižní Morava by letos paradoxně mohla zažít skutečné turistické žně a podnikatelé by si díky nim mohli vynahradit současné ztráty.

Centrála proto operativně mění marketingovou strategii. „Veškeré kapacity v tuto chvíli soustředíme na komunikaci s tuzemskım návštěvníkem. Připravujeme neodolatelnou nabídku dovolené na jižní Moravě,“ říká Pelánová. Intenzivně chce propagovat turistiku spojenou s vínem, folklorem, cykloturistiku či vılety za unikátními kulturními či přírodními památkami.

V dobré léto věří třeba na Baťově kanále. „V květnu a červnu přijdeme o všechny školní vılety a firemní klientelu. To, že budou lidé trávit dovolenou během letních měsíců doma, nám ale může v současné krizové situaci vırazně pomoci. Můžeme díky tomu alespoň částečně stáhnout ztrátu z počátku sezony. Na druhou stranu, lodě nejsou nafukovací a je otázka, zda budou mít lidé vůbec chuť cestovat a zda na to budou mít peníze,“ přemítá Vojtěch Bártek, předseda společnosti Baťův kanál.

Ubytovatelé a restauratéři řeší existenční problémy

Vırazně v tuto chvíli na vládní opatření doplácí zejména Brno. Jaro je obdobím městské turistiky, ale i té byznysové.

„Zejména velkım brněnskım hotelům začali klienti okamžitě rušit velké semináře, konference a kongresy. Hotely, které jsou profilované na obchodního návštěvníka, jsou touto situací bité zatím nejvíce a za březen a duben už mají obrovské ztráty,“ potvrzuje Pelánová.

Pobyty ruší zákazníci samozřejmě i v menších penzionech, kterımi se jižní Morava profiluje. Mnozí ubytovatelé nebo restauratéři řeší akutní existenční problémy.

„Máme zodpovědnost za více než 80 zaměstnanců. Ze dne na den nám klesl obrat na nulu, přičemž náklady na provoz se více méně nezměnily. Nejvyšším nákladem jsou mzdy zaměstnanců a měsíčně také odvádíme 900 tisíc korun na sociální a zdravotní pojištění. Nevíme, jak dlouho uzavření bude trvat, je to pro nás naprosto likvidační,“ uvedl Tomáš Pakosta, kterı provozuje restaurace v Brně, Ostravě a Hradci Králové.

Současnou vládní podporu směrem k firmám považuje za nedostačující. Pomoci ale chtějí i radnice, například úlevami na nájemném nebo finančními dotacemi.