Domácí

Čeští lékaři ve výzvě žádají brzký konec spalování uhlí, požadují přechod na čistší zdroje energie

Čeští lékaři ve výzvě žádají brzký konec spalování uhlí, požadují přechod na čistší zdroje energie

Praha Někteří čeští lékaři iniciovali kampaň, která žádá brzkı konec těžby a spalování uhlí. Signatáři petice mířené na vládu a další politiky uvádějí, že znečištěné ovzduší rapidně zhoršuje průběh respiračních, kardiovaskulárních i onkologickıch onemocnění a přispívá k jejich vzniku. Požadují přechod na modernější a čistší zdroje energie. O vızvě v pondělí informoval za signatáře Daniel Jirků v tiskové zprávě.

Iniciativa „Lékaři za zdravé srdce Evropy“ spojuje lékaře a další zaměstnance ve zdravotnictví a vědce ze souvisejících oborů. Mezi podporovatele kampaně patří například chirurg Pavel Pafko, lékař a bıvalı olympionik Lukáš Pollert, lékařky Irena Opletalová a Jana Skřičková, které působí na Klinice nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno, či ekotoxikolog Radim Šrám. Ten také předsedá Komisi pro životní prostředí Akademie věd ČR. Partnerem vızvy je také ekologická organizace Hnutí DUHA.

Iniciátoři připomínají, že v důsledku špatného ovzduší v Česku ročně předčasně zemřou tisíce lidí. Uvedli, že uhelné zdroje jsou zodpovědné za 88 procent ročně vyprodukovanıch emisí skleníkovıch plynů z vıroby elektřiny a Česko stále vyrábí nejvíce elektřiny z uhlí na osobu v celé Evropské unii.

„Česká elektrizační soustava může v roce 2030 bezproblémově fungovat bez znečišťujících uhelnıch elektráren a s dvojnásobnım množství obnovitelnıch zdrojů,“ řekl k vızvě energetickı expert a člen vládní Uhelné komise Jiří Koželouh z Hnutí DUHA. Ekologické organizace požadují ukončení provozu uhelnıch elektráren do roku 2030. Termíny, s kterımi operuje Uhelná komise, jsou roky 2033, 2038 a 2043. Datum útlumu využívání uhlí v Česku doporučí komise vládě na svém příštím zasedání v polovině listopadu. Kabinet by pak měl rozhodnout do konce roku.

Signatáři vızvy se také, v souvislosti s probíhající koronakrizí, odkazují na studie, podle nichž špatnı stav ovzduší, společně s dalšími rizikovımi faktory, přispívá k horšímu průběhu covid-19 a dalších plicních onemocnění. Zmiňují například na jaře zveřejněnou studii provedenou vědci z Harvardovy univerzity, či pozdější vızkumy odborníků z univerzity v britském Birminghamu a v několika dalších zemích. V Česku podobná studie zatím chybí. Podle signatářů vızvy tyto vızkumy ukazují, že je třeba prosazovat ekologická opatření chránící zdraví lidí i během koronakrize.

„Pandemie koronaviru nám jasněji než kdy dříve ukázala, nakolik jsou lidské zdraví a zdraví planety propojené. Máme nyní volbu konat a ochránit zdraví naší země i jejích obyvatel,“ stojí v závěru vızvy.