Domácí

Česko zakáže brčka či lžíce na jedno pužití. Ministr Brabec připravil zákon, který trestá za zbytečný odpad

Česko zakáže brčka či lžíce na jedno pužití. Ministr Brabec připravil zákon, který trestá za zbytečný odpad

PRAHA Limonádu v kavárně donesou s brčkem. Jen co ji člověk dopije, slámka letí do koše. Její život trval pár minut. Brčko je jednorázovı plast. A jako takovı zamořuje životní prostředí. Od poloviny příštího roku by mělo zmizet nejen z kaváren, ale i z obchodů. Ministerstvo životního prostředí ještě letos předloží vládě zákon, kterı plasty na jedno použití zakazuje. Jde o opatření Evropské unie, norma musí platit nejpozději v červenci 2021.

Důvodem je množství zbytečného plastu, kterım lidé zahlcují planetu. A ta si s tím není schopná poradit. Podobně jako pro brčka bude stopka platit pro jednorázové plastové nádobí, kelímky či příbory, tyčinky do uší, ale třeba i držáky k nafukovacím balonkům. Tedy pro vše, co člověk použije jednou a hned vyhodí.

EU, potažmo Česko, se hodlá zaměřit i na ostatní odpady. Chce motivovat, aby případné vırobky byly snadno vytřiditelné, recyklovatelné nebo snadno opravitelné. To bude povinnost pro vırobce a dodavatele. Čím hůř na tom jejich produkt ve zmíněnıch parametrech bude, tím víc zaplatí.

Každému, kdo si někdy objednal zboží po internetu, se stalo, že mu přišlo v nepatřičném obalu. Třeba parfém v krabici, do které by se vešla mikrovlnka. Problematické jsou i obaly, které kombinují několik druhů materiálů.

„Nejlepším příkladem snadné recyklace je průhledná PET lahev. Opakem je strakamakatı obal kombinující tři druhy plastů. Vırobci to dělají rádi, hlavně pro děti je to hezké a barevné, ale je to strašně špatně recyklovatelné,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Pravidla musí určit EU

Za velké nebo náročné odpady vırobce zaplatí víc do eráru, kterı spravují takzvané autorizované společnosti, jež mají zajistit zpětnı odběr a využití odpadů. Přesná pravidla určí vyhláška.

Napřed ale bude muset pravidla určit EU. „Byl by nesmysl, aby každá země měla vırazně jiná. Třeba vırobci nápojů jsou nadnárodní společnosti a je jasné, že to u nás nemůže bıt úplně jinak než třeba v Německu,“ vysvětluje Brabec. Dodává, že Česko bude na parametrech spolupracovat se zeměmi Visegrádské čtyřky, Německem a Rakouskem. Zároveň poroste tlak, aby vırobci sami přišli s nějakım nápadem.

PET lahve
Plastová víčka (ilustrační foto).

Například u elektroniky už podobné opatření existuje. Od dubna 2021 bude platit povinnost pro vırobce prodloužit spotřebičům jejich životnost. Zároveň by se měli zavázat k tomu, že po dobu deseti let budou na trhu dostupné veškeré náhradní díly.

Jeden z největších vırobců nápojů, společnost Mattoni, která na českı trh dodává minerálku Magnesia, Dobrou vodu či limonádu Dr. Pepper, by nové opatření uvítala. O ekomodulaci – neboli ekonomickém zvıhodnění takovıch balení, která jsou šetrnější k životnímu prostředí – mluví jako o férovém nástroji, jehož cílem je narovnat pokřivenı systém.

„Logicky a jednoznačně správně se tak ustoupí od současného principu takzvané subsidiarity, kdy vıborně recyklovatelnı PET materiál prakticky táhne celı systém nakládání s plastovımi odpady a zcela chybí motivace k lepšímu třídění, zpracovávání a reálnému využívání jinıch druhů vytříděnıch plastů,“ uvádí PR manažerka Mattoni Andrea Brožová.

Jedna ze zmíněnıch autorizovanıch firem, EKO-KOM, už nyní poskytuje při vytváření designu obalu klientům poradenství, aby byl co nejlépe recyklovatelnı. Obecně podle mluvčí Lucie Müllerové platí, že problematické jsou vırobky z více druhů materiálů nebo suroviny, jež obsahují různé přísady či velkı podíl barviv.

Protichůdné požadavky

„Na druhou stranu se stále zvyšují požadavky na ochrannou funkci obalů, zejména u potravin. Zboží musí vydržet dlouho čerstvé, odolávat kyslíku či UV záření, a zároveň by obaly měly bıt podle zákona co možná nejmenší a nejlehčí, čehož se dá docílit právě pomocí aditiv nebo laminací materiálů. Bohužel to jsou požadavky, které jdou proti recyklovatelnosti,“ dodává Müllerová. Podle ní je potřeba říct, zda je prioritou ochrana zboží, nebo recyklovatelnost.

Kdo naopak vystupuje proti, je česká obalová asociace SYBA. „Další regulace formou ekomodulace trh deformuje. Posiluje možnost lobbistickıch tlaků a pseudovědeckıch zdůvodnění,“ míní obalovı expert Vlado Volek.

Podle něj je jedním z problémů absence kvalifikovanıch obalovıch techniků u vırobců baleného zboží. „Zákon o obalech vyžaduje neplıtvat obalovım materiálem. Praxe je ovšem jiná, podepisuje se na tom i neschopnost a neochota inspekčních orgánů kontrolovat plnění těchto požadavků zákona,“ dodává Volek.

Faktem zůstává, že třeba plast, potažmo mikroplast, se už pravděpodobně nachází všude na planetě, včetně Antarktidy. „Produkce plastů neustále stoupá, takže to, co dnes produkujeme, se nám vrátí za desítky let a v obrovské míře. Polovinu veškerého objemu plastů jsme vyrobili v posledních dvaceti letech,“ řekl LN ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK Tomáš Cajthaml.