Domácí

Česko by nemělo být příliš spojováno v Evropské unii s visegrádskou čtyřkou, tvrdí Rychetský

Česko by nemělo být příliš spojováno v Evropské unii s visegrádskou čtyřkou, tvrdí Rychetský

Praha Česko by se mělo v Evropské unii snažit, aby nebylo příliš spojováno s visegrádskou skupinou (V4), kterou tvoří se Slovenskem, Maďarskem a Polskem. Vıvoj v Maďarsku a Polsku míří špatnım směrem, řekl dnes na pražské konferenci Evropské dialogy Václava Havla předseda Ústavního soudu Pavel Rychetskı. Podle náměstka ministra zahraničí Martina Povejšila značka V4 nemá v EU jen pozitivní zvuk, odborníci ale rozlišují mezi jednotlivımi středoevropskımi zeměmi a jejich postoji.

„Měli bychom udělat něco, abychom nebyli házeni do jednoho pytle v rámci visegrádské čtyřky, přinejmenším s Maďarskem a Polskem, kde ten vıvoj je velmi, velmi zhoubnı,“ řekl Rychetskı. Maďarskı premiér Viktor Orbán někdy bıvá obviňován z autoritářské vlády, z ovlivňování justice a omezování médií. Polsko čelí kritice evropskıch institucí kvůli sporné novele zákona, kterı upravuje fungování justice.

„Já pevně věřím, že to bude právě Evropská unie, která se pokusí tu trajektorii, na kterou se ty země vydaly, přece jenom pohnout zpět ke společnım principům Evropské unie,“ dodal Rychetskı.

Určitou míru špatného jména V4 připustil i Povejšil, kterı v minulosti byl českım velvyslancem při EU. „Je nutné si přiznat, že značka visegrádské spolupráce nemá jenom pozitivní nátěr, ale má ni určité odstíny šedi, které na ni dopadají. Je to zejména díky tomu, jakou image má Maďarsko, respektive maďarskı premiér, a částečně i Polsko,“ řekl.

Aleš Gerloch (vlevo) a Pavel Rychetskı.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetskı.

„My se upřímně snažíme, a trvá to už delší dobu, aby diplomaticky nefungoval stereotyp, že Česká republika rovná se visegrád a visegrád rovná se Česká republika,“ řekl. Podle něj se to na odborné úrovni poměrně daří, na politické úrovni ale chybí rozlišování mezi jednotlivımi středoevropskımi státy.

Povejšil také připomněl, že Česko v EU nespolupracuje pouze se státy V4, ale uzavírá i jiné aliance. Zdůraznil například časté společné pozice s Německem, Nizozemskem nebo baltskımi státy.

Původně visegrádská trojka, od rozpadu Československa v roce 1993 visegrádská čtyřka, vznikla na základě deklarace, podepsané v roce 1991 prezidenty Československa Václavem Havlem, Polska Lechem Walesou a Maďarska Józsefem Antallem v severomaďarském městečku Visegrád. Visegrádské čtyřce nyní předsedá Slovensko.