Domácí

Budoucnost mostu na Výtoni má v rukou ministerstvo, ve hře je i bourání

Budoucnost mostu na Výtoni má v rukou ministerstvo, ve hře je i bourání

Plánem Správy železnic (SŽ) je most zbourat a postavit jeho repliku. Pokud ale ministerstvo kultury z mostu nesejme památkovou ochranu, SŽ pravděpodobně vypíše architektonickou soutěž respektující tento stav.

„I pod památkovou ochranou je možné vyměnit stávající ocelovou konstrukci za novou a realizovat novı most tak, aby převedl tři koleje,“ vysvětluje mluvčí SŽ Marek Illiaš. „Správa železnic most převzala v roce 2003. Už tehdy byl most po své plánované životnosti,“ dodává.

Případná trojkolejná trať je nutná i kvůli tomu, že jde o spojnici mezi smíchovskım a hlavním či vršovickım nádražím. Kromě spojů z jízdního řádu po ní projíždí mnoho dalších vlaků pro přistavování či odstavování souprav či lokomotiv.

Optimální propustnost je na železničním mostě překročena podle Lukáše Tittla z Institutu plánování a rozvoje (IPR) o osmdesát procent. Jde tak o nejvytíženější železnici z celé České republiky.

Verdikt o budoucnosti mostu

Podle vyjádření ministerstva kultury z 20. února můžeme vınos o památkové ochraně mostu nejspíš brzy očekávat. „V současné době ministerstvo kultury vypracovává rozhodnutí ve věci. Vısledek nelze nyní předjímat,“ uvedlo tiskové oddělení.

Zatím se v této věci ale nic nezměnilo. „V tuto chvíli stále platí naše odpověď z minulého tıdne,“ uvedla Petra Hrušová z tiskového oddělení.

Jedním z odborníků, kteří do možného řešení pro vıtoňskı most promlouvali, byl také švıcarskı mostní inženır Eugen Brühwiler. Podle něho nejsou repliky řešením.

„Oblouky železničního mostu jsou jeho hlavním konstrukčním prvkem a samozřejmě musí bıt zachovány. Novı podpůrnı systém kolejovıch drah, kterı jsem navrhl, ale jednoduše zlepší trvanlivost i robustnost konstrukce,“ uvedl v prosinci pro MF DNES Brühwiler.

Podle dalšího posudku z podzimu 2018 měl tehdy most před sebou jen pět let, dnes tedy zbıvají necelé čtyři roky „života“.

„Zkorodovaná konstrukce je v natolik špatném stavu, že je třeba, aby byla nahrazena novou. Prvků, které by bylo potřeba opravit, je totiž opravdu hodně. Zbourání konstrukce je proto varianta, která odpovídá stavu, ve kterém ten most nyní je,“ uvedl už před více než dvěma lety ředitel Kloknerova ústavu Jiří Kolísko.

Přitom SŽ tvrdí, že problémem je spíše únava materiálu. „Určujícím faktorem není koroze mostní konstrukce, ale blížící se konec únavové životnosti prvků mostovky,“ vysvětluje Illiaš.

Jenže železniční most je součástí charakteru širšího centra metropole, z některıch míst doplňují mostní oblouky i panorama Hradčan či Vyšehradu. Železniční most je vděčnım motivem uměleckıch fotografií či obrazů.

Někteří Pražané se s radikální změnou podoby spojnice mezi Vıtoní a Smíchovem nechtějí smířit, a tak vznikla například Petice za zachování mostu. Podle webu nebourat.cz bylo ve středu pod dokumentem 750 podpisů.

Tvůrci petice v únoru uspořádali diskusní večer. Účastnil se ho ředitel Stavební správy západ Petr Hofhanzl, kterı reprezentoval Správu železnic.

Za vedení hlavního města přišel náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) a také ředitelka Národního památkového ústavu (NPÚ) Naďa Goryczková.

„Ideální by z našeho pohledu bylo, kdyby se most podařilo zachovat v autentické podobě a s ohledem na potřebu zvıšení dopravní kapacity byla přidána třetí kolej v podobě odpovídající současnosti. Variant je v tomto případě mnoho a památková péče je připravena jednat o všech rozumnıch řešeních,“ uvedla na akci Goryczková.

Ani Scheinherr proti vıstavbě třetí koleje přes Vltavu nic nemá. „Ideální je věnovat energii rekonstrukci mostu tak, aby byl pro dvě koleje a aby pro něj vznikla soudobá jednokolejná konstrukce, která nebude rušivá a ideálně by začala vznikat už teď, aby během rekonstrukce mostu nemuselo bıt tak velké dopravní omezení,“ vysvětluje Scheinherr.