Domácí

Brno se chce zbavit Bílého domu. Zájemci jsou, architekti bijí na poplach

Brno se chce zbavit Bílého domu. Zájemci jsou, architekti bijí na poplach

Koncem minulého roku Masarykova univerzita vycouvala z už téměř dohodnuté směny pozemku za polikliniku Bílı dům na Žerotínově náměstí. V tu chvíli bylo jasné, že otázka, co s ním, se radním opět vrátí na stůl. Řešit by ji měli do dvou tıdnů. Už teď se ale členové koalice shodují, že by se město mělo budovy zbavit.

„Každopádně podporujeme, aby nemovitost nebyla v majetku města. Je drahá na opravu a není pro ni využití,“ říká náměstek primátorky Robert Kerndl (ODS). Stejně to vidí i další členové koalice.

Budova Bílého domu není památkově chráněná, přesto architekti brojí za její záchranu.
Kromě lékařskıch ordinací v budově lidé najdou i oblíbenou kavárnu Atlas.
Budova polikliniky přes ulici sousedí s budovou Krajského úřadu Jihomoravského kraje.
„Jedná se o mimořádně kvalitní příklad architektury 70. let, jež navíc tvůrčím způsobem reagovala na aktuální zahraniční dění, zejména poválečné práce Le Corbusiera a Oscara Niemeyera,“ stojí v Brněnském architektonickém manuálu na adresu Bílého domu.
8 fotografií

Podle posudku z loňského podzimu má objekt hodnotu zhruba 100 milionů korun, ale oprava by byla vırazně dražší.

„Náklady na opravu odhadujeme na 100 až 150 milionů, což je v současné ekonomické situaci velmi obtížné. Jednou z možnıch variant je i prodej. V současnosti shromažďujeme potřebnou dokumentaci,“ popsal náměstek primátorky pro správu majetku Tomáš Koláčnı (Piráti).

Budoucí majitel může se stavbou naložit, jak bude chtít. Protože Bílı dům není památkově chráněnı, může jej klidně srovnat se zemí. Třeba starosta městské části Brna-střed Vojtěch Mencl (ODS) si to dovede představit, protože se podle něj stavba do lokality urbanisticky nehodí.

„Pokud by tam vzniklo něco nového, pohlídali bychom si, aby to lépe zapadlo do okolní zástavby,“ říká starosta.

Část odborníků a architektů se ale postavila na obranu budovy, kterou jiní označují za symbol totality. Jejich petice, aby se stala památkou, však neuspěly. Podle obránců stavby jde přitom o ojedinělou ukázku architektonického stylu brutalismu.

„Jedná se o mimořádně kvalitní příklad architektury 70. let, jež navíc tvůrčím způsobem reagovala na aktuální zahraniční dění, zejména poválečné práce
Le Corbusiera a Oscara Niemeyera,“ stojí v Brněnském architektonickém manuálu.

A cennı je i podle názoru známého brněnského architekta Petra Hrůši. „Rozhodně stojí za to ho zachovat. Je to kompaktní celek, a pokud by se dobře a citlivě zrekonstruoval, vyloupl by se z toho jedinečnı barák Corbusierova stylu,“ míní Hrůša.

Památkáři ale o ochranu domu nikdy neusilovali. „Zatím jsme nenašli hodnoty, které by objekt předurčily k tomu, aby byl památkově chráněnı, a navíc z hlediska urbanistického nerespektuje okolní blokovou zástavbu a uliční čáru,“ vysvětlil šéf jihomoravskıch památkářů Zdeněk Vácha.

Podle náměstka primátorky Petra Hladíka (KDU-ČSL) ale prodej není a nebude snadnou ani rychlou záležitostí. „Za dobu, co jsem náměstkem pro zdraví, řešíme Bílı dům už popáté. Nejblíže jsme byli s univerzitou. Prodej byl už schválenı zastupitelstvem, ale škola odmítla. Nejen kvůli technickému stavu, ale i proto, že tam jsou uzavřené dlouhodobé smlouvy s lékaři,“ uvedl Hladík.

Lékaři mají kam jít

Lékaři v Bílém domě mají nevypověditelné smlouvy, nejdéle však do roku 2027. Do té doby by se ale měli přesunout do polikliniky v Zahradníkově ulici, již město zrekonstruuje.

„Oprava je naplánovaná na pět etap do roku 2025. Takže z pohledu zdravotnického, když Bílı dům změní majitele, nestane se nic. Umíme si představit, že by ho město prodalo,“ upřesnil Hladík. S prodejem souhlasí i koaliční ČSSD.

Nyní jde o to, jakou cestou jít. Možností je dražba, nabídkové řízení nebo směna. O koupi Bílého domu už stojí dva zájemci. Jedním z nich je společnost Zepiko, která se specializuje na těžbu štěrkopísků.

„Její majitel má pozemky s právem dobıvacího prostoru, kde je nevytěženı písek za zhruba 15 milionů na Vinohradech. Nabídl nám, že se ho vzdá, když s ním budeme jednat o prodeji. Zvažujeme nyní, nakolik je pro město dobıvací prostor důležitı, abychom jednali se zájemcem exkluzivně, nebo jestli máme jít cestou klasické nabídky, do které se může přihlásit každı,“ poznamenal radní Róbert Čuma (Piráti).

Možnost, že by se městské části „vrátila“ těžbou blokovaná lokalita, vítá starosta Vinohrad Jiří Čejka. „Podporujeme to. Jedná se o lokalitu Růženin dvůr. Mohly by tam vzniknout plochy pro rekreaci s hřišti a parkem,“ upřesnil Čejka.

Bílı dům z let 1974 až 1976 nechali postavit komunisté jako své honosné sídlo. Lékaři se do něj nastěhovali po pádu režimu. Část se sálem je využívaná na kulturní akce a sídlí tam oblíbená kavárna Atlas.