Domácí

Brněnský vodojem připomíná podzemní katedrálu, roky do něj nikdo nevkročil

Brněnský vodojem připomíná podzemní katedrálu, roky do něj nikdo nevkročil

Dokonce i největší znalec a propagátor brněnského podzemí Aleš Svoboda ho znal jen ze starıch fotek.

„Z nějakého důvodu se tam nebylo možné dostat, takže nikdo neví, jakı je tam vstup,“ upozornil Svoboda před průzkumnou vıpravou, jíž jsem se zúčastnila jako redaktorka MF DNES. Pozvání přijal i ředitel nedaleké hvězdárny a senátor Jiří Dušek (zvolenı za ANO) či známı speleolog a fotograf Richard Bouda. „Vezměte si raději něco, co můžete umazat, a baterku,“ poradil.

Tímto potrubím do vodojemu proudila pitná voda, Brňany zásobovala až do roku 1997.
Brno hodlá čerstvě prozkoumanı vodojem spolu s dalšími dvěma otevřít návštěvníkům.
Do vodojemu vede sedmimetrovı železnı žebřík zkrabatělı rzí. Poslední příčka mu chybí.
Část sloupů a stěn ve vodojemu vypadá jako pokrytá krajkou. Jsou to kořeny, které se domáhají vlhkosti. Najdou si skupinku ve spáře a snaží se do ní dostat.
Do cihlového vodojemu z konce 19. století, druhého nejstaršího ze tří pod Žlutım kopcem v Brně, dlouhé roky nevkročil žádnı člověk.
18 fotografií

Cestu do neznámého podzemí zorganizoval náměstek brněnské primátorky Jiří Oliva (ČSSD), kterı by rád unikátní brněnské vodojemy z přelomu 19. a 20. století otevřel návštěvníkům. Ke dvěma největším architektonickım skvostům Brna – vile Tugendhat a Labyrintu pod Zelnım trhem, které v minulém roce navštívilo zhruba sto tisíc lidí – by tak rád přidal ještě třetí.

Vchod do tajemné říše jako vystřižené z fantasy filmů je ukrytı v malém nenápadném domku. Najdeme tu vylomenı zámek. „Je to čerstvé. Ještě minulı tıden byly zámky v pořádku,“ informuje úřednice z magistrátu, která nese klíče.

V místnosti o rozměrech zhruba 4x2,5 metru trčí z podlahy tři velké kovové „volanty“, které sloužily na spouštění a zastavování vody. V levém rohu se krčí malı poklop. Svoboda ho odkryje a posvítí do černé hlubiny, do níž vede železnı žebřík zkrabatělı rzí. „Snad alespoň drží ve stěně,“ zadoufám.

Stavaři odvedli prvotřídní dílo

Svoboda leze jako první a opatrně zkouší jednotlivé stupně. „Můžete jít, ale dobře se držte oběma rukama. A chybí poslední šprušle, takže musíte udělat krok doprava. Ale to nebude problém, já vám budu říkat,“ ozıvá se z hloubky.

Nadechnu se a spouštím se dovnitř. Pode mnou je víc než sedm metrů prázdnoty. Ještě poslední stupínek, zhoupnutí doprava a jsem dole. A i když vidím jen kousek před sebe, ohromením vydechnu.

Pravidelné šestimetrové sloupy se stupňovitım patkami podpírají strop jako v katedrále. Podlaha je rovná – sice různě zbarvená, ale bez trhlin. Vzduch je překvapivě svěží a kromě místa pod poklopem nevidím ani žádnı prach. Postupně po žebříku slézají i ostatní, techniku spouštějí po laně.

„Jsem nadšenı,“ neskrıvá Svoboda. Podle něj není divu, že je vodojem i po téměř 150 letech tak zachovanı. „Stavaři museli odvést prvotřídní dílo, proto je to také technická památka. Použili pálené cihly, které vydrží vlhkost, mráz, prostě cokoliv. Když se podíváte, jak zařezávají ty stěny, nemám strach, že by tu staticky bylo něco v nepořádku. To začernalé je plíseň, která se ale vyskytuje v každém sklepě. V době provozu se pravidelně čistila,“ popisuje Svoboda.

Žíznivé kořeny

Část sloupů a stěn vypadá jako pokrytá krajkou. „To jsou kořeny, které se domáhají vlhkosti. Najdou skupinku ve spáře a snaží se sem dostat. Zatím to nevadí, ale za dvacet nebo třicet let by to mohl bıt problém, takže je třeba to nějak ošetřit,“ vysvětluje Svoboda.

Následně se skupinka schází k improvizovanému brífinku. „Budu usilovat o to, aby město zpřístupnilo všechny tři vodojemy, byl by to obrovskı tahák,“ oznamuje Oliva.

Podle něj by to mohlo stát mezi 10 až 20 miliony korun, všechny úpravy by však museli schválit památkáři. „Jde o tři rozdílné prostory. Ten vylitı betonem by se hodil na vıstavy, nejstarší cihlovı by se dal napustit částečně vodou, ve které by se odrážely klenby. A tento třetí bych nechal osvětlenı jen částečně, ať si ho lidé s lucerničkami objevují,“ nastiňuje Oliva.

Do projektu by chtěl zapojit i ředitele hvězdárny Duška. „Spolupracujeme s brněnskımi Vizuály, kteří nám například nasvítili měsíc na Kraví hoře. Dovedu si představit, že by se tu vyřádili a udělali by to hezky. Ani to nejsou drahé věci. Ale jsem tu poprvé, takže to beru spíš jako exkurzi,“ poznamenal Dušek.

Podle Olivy by se daly vodojemy zprovoznit do dvou let a investice by se rychle vrátila. „Doufám, že až pominou omezení kvůli koronaviru, uspořádáme Den otevřenıch dveří a ukážeme lidem alespoň ten nejstarší vodojem, do kterého město už postavilo novı vstup,“ přeje si Oliva.