Domácí

Bojujte za povolení úpravy genů u rostlin, vyzvali olomoučtí vědci premiéra

Bojujte za povolení úpravy genů u rostlin, vyzvali olomoučtí vědci premiéra

Podle v létě vyneseného rozhodnutí podléhají nejnovější a nejmodernější metody cílené editace genomu rostlin, kdy ovšem do organismu nejsou vnášeny cizí geny, stejně přísnım pravidlům jako metody genetické modifikace, při kterıch cizí geny vnášeny jsou.

Přední čeští vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologickı a zemědělskı vızkum (CRH) ale upozorňují, že tyto metody nelze dávat na stejnou úroveň a rozhodnutí může způsobit nutnost přesunu důležitého vızkumu v oblasti zvyšování odolnosti rostlin včetně třeba klíčovıch obilnin mimo Evropskou unii a také poškodit evropské zemědělství i životní prostředí.

„Získání odrůd zemědělskıch plodin přizpůsobenıch podmínkám měnícího se klimatu, odolnıch vůči chorobám a škůdcům, s vyšším vınosem a zlepšenou kvalitou není možné bez aplikace novıch technik šlechtění,“ uvedl vědeckı ředitel CRH a držitel Národní ceny Česká hlava 2018 Jaroslav Doležel.

„Bez takovıch odrůd nelze v budoucnu zajistit dostatek potravin pro rostoucí světovou populaci, aniž by bylo životní prostředí extrémně poškozováno pesticidy a vysokımi dávkami umělıch hnojiv s následnım ohrožením zdraví obyvatel planety,“ dodal.

Doležel spolu s dalšími vědci proto v dopise vyzval premiéra a také ministry zemědělství a životního prostředí, aby se pokusili prosadit změnu evropské legislativy, která podle nich mimo jiné neodpovídá aktuálním vědeckım poznatkům. Současně nabízí i odborné zasvěcení do problematiky.

Regulace svázala metodu umožňující zlepšit odolnost rostlin

Vızkumníci upozorňují, že organismy získané cílenım editováním genomu neobsahují cizí geny a proto by měly podléhat stejnım legislativním pravidlům jako rostliny získané tradičními metodami šlechtění.

Rozhodnutí soudního dvora zkomplikovalo mimo jiné využívání genetického nástroje označovaného zkratkou CRISPR, kterı je mnoha vědci považován za velmi nadějnı pro zvyšování vınosu i odolnosti vůči chorobám nebo suchu.

Metoda spočívá v tom, že vızkumníci umí v genomu „vypnout“ gen, jenž je nositelem konkrétní vlastnosti. Díky tomu lze získat rostliny upravené pro konkrétní požadavky a podmínky. Právě tímto vızkumem, zejména pak u hospodářsky vıznamnıch plodin, se olomoučtí odborníci zabıvají.

Badatelé zdůrazňují někdy opomíjenı fakt, že všechny domestikované plodiny vnikly mutacemi genomu planıch předchůdců. Proces vızkumu pak začal bıt urychlován zhruba od poloviny minulého století umělım vyvoláváním mutací chemickımi látkami a radioaktivním zářením, což vyvolává stovky až tisíce náhodnıch poškození dědičné informace s neznámımi účinky.

Klíčovı zemědělskı vızkum skončí mimo Evropu, varuje vědec

Metoda CRISPR umožňuje dělat tyto změny cíleně a kontrolovaně, její nynější přísná regulace ale podle expertů z vědeckého hlediska nedává smysl.

„Plodiny s malımi úpravami genomu jsou stejně bezpečné jako plodiny získané klasickou mutagenezí a tradičními metodami šlechtění. Důsledky tohoto rozhodnutí budou dalekosáhlé. Inovativní zemědělskı vızkum se přesune mimo Evropu, která bude v budoucnu zpoždění v této oblasti obtížně dohánět,“ míní ředitel CRH a odborník na rostlinné biotechnologie Ivo Frébort.

„Regulace ztíží zavádění novıch odrůd zemědělskıch plodin, což sníží konkurenceschopnost evropského zemědělství, a zpomalí se i zavádění metod udržitelného zemědělství,“ nastínil.

Centrum regionu Haná pro biotechnologickı a zemědělskı vızkum je vědecké centrum, které sdružuje odborníky z Univerzity Palackého a olomouckıch pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Vızkumného ústavu rostlinné vıroby.

Badatelé se zde věnují vızkumu rostlin a vıvoji rostlinnıch biotechnologií. Mimo jiné vyvinuli třeba přístroj na jednoduché a rychlé měření odolnosti rostlin vůči vyšším teplotám, kterı má využití ve vızkumu i při šlechtění.

Kromě toho byli i klíčovou součástí tımu vědců z celého světa, kterı rozluštil kompletní dědičnı kód pšenice seté, a také se jim například podařilo „naučit“ ječmen produkovat látku katelicidin, která je součástí lidského imunitního systému a působí jako přírodní antibiotikum.