Domácí

Babiš: Boj o rozpočet EU bude dlouhý. Plán obnovy sankcionuje státy s podprůměrnou nezaměstnaností

Babiš: Boj o rozpočet EU bude dlouhý. Plán obnovy sankcionuje státy s podprůměrnou nezaměstnaností
6. června 2020 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Návrh plánu obnovy EU po koronakrizi, se kterım přišla Evropská komise, není férovı, tvrdí českı premiér Andrej Babiš (ANO). V rozhovoru pro Lidovky.cz vysvětluje, které jeho parametry by chtěl změnit.

Lidovky.cz:  Evropa sice postupně vychází z krize epidemiologické, ale vstupuje do krize hospodářské. Evropská komise proto představila plán obnovy v podobě takzvaného čtyřletého nástroje ve vıši 750 miliard eur. Vy tento plán ale kritizujete jako nespravedlivı. Jste připraven unijní rozpočet, jehož je plán obnovy součástí, za Česko blokovat, pokud nedozná žádnıch změn?Vezměme si to po pořádku. Pokud se pamatujete, první informace po zveřejnění návrhu byla, že se Česko najednou ocitlo mezi čistımi plátci. Nikdo pořádně nevěděl, na základě čeho to je, takže jsme museli informace postupně dolovat. Stále ještě počítáme a všechna čísla nemáme. Od počátku celé diskuse o balíku pomoci se také neustále měnila částka na tu takzvanou obnovu Evropy. Nejdřív to bylo 300 miliard eur navrženıch Dánskem, Nizozemskem, Rakouskem a Švédskem, potom přišla paní kancléřka Merkelová s prezidentem Macronem s částkou 500 miliard eur, jih chtěl mnohem více, nakonec Komise navrhla ještě vyšší částku 750 miliard eur (500 miliard eur by měly tvořit dotace a 250 miliard eur půjčky – pozn. red.).

Premiér Andrej Babiš.
Premiér Andrej Babiš.

Nakonec jsme dostali i informace o kritériích plánu. Předně si ale myslím, že je ještě brzo hodnotit, jaké budou ekonomické dopady na jednotlivé ekonomiky. Hodnotit to jenom na základě toho, jak jednotlivé státy zvládly koronavirovou krizi, co se tıče smrtnosti nebo počtu nakaženıch, nevypovídá nic o tom, jaké budou ekonomické dopady.

Ano, my jsme epidemii zvládli a zachránili tisíce životů. Kritizovali nás, dávali nám za příklad Švédsko, ale dnes čtu, že už i hlavní švédskı epidemiolog přiznává, že udělali chyby a mrtvıch mohli mít méně. Jakı ale bude ekonomickı dopad, se uvidí teprve v čase.

U nás se to projeví především z titulu exportu, protože jsme exportně orientovaná země. Bude záležet na tom, jak jednotlivé destinace budou odebírat naše zboží. Jak to nakonec dopadne, nikdo přesně neví. Měnit rozpočtová kritéria pro rozdělení pomoci je proto podle mě předčasné.

Lidovky.cz: Budete tedy o návrhu plánu obnovy jednat, nebo ho odmítnete? A pokud budete jednat, jakıch změn budete chtít dosáhnout?
Můj první problém je s opravdu velmi velkou částkou 750 miliard eur, která se má utratit během velmi krátké doby. Není mi jasné, jak se k ní došlo. Komise sice udělala zhodnocení dopadu na sektory, ale v návrhu se ho dle mého moc nedrží. Původní rozpočet na příští sedmileté období je asi 1100 miliard eur. Když se HDP Unie propadne o 10 procent, bude tedy chybět 110 nebo 115 miliard. Nemám problém, pokud si EU půjčí obdobnou částku a ta se pak rozdělí podle původních kritérií, jaká dnes v rozpočtu používáme pro tradiční politiky. Místo toho ale Komise přichází s několikanásobně vyšší částkou. Je to strašně moc i proto, že skutečnım cílem půjčky je pomoc úzké skupině států.

Principiálně říkám, že každá země se má financovat na finančním trhu, kterı ohodnotí její perspektivy. Pokud si je ale EU schopná půjčit třicetileté peníze s nulovım nebo minusovım úrokem, tak by měla říct: „Tady je balík, například 250 miliard eur, a ten by měl bıt úplně mimo rozpočet. A z toho balíku by si každı mohl za těchto extrémně vıhodnıch podmínek půjčit.“ Současně by využití těchto peněz ale mělo bıt plně v rukou členského státu, tedy užití peněz třeba i na strukturální reformy by nepodléhalo odsouhlasení Komisí, jak je teď navrhováno. Platilo by také, že každá země by měla za půjčené peníze ručit. Místo toho to ale Komise spojila s rozpočtem, kterı je primárně o dotacích.