Cestování

ZANIKLÉ TRATĚ: Propad rudného dolu pohltil dráhu z Opavy

ZANIKLÉ TRATĚ: Propad rudného dolu pohltil dráhu z Opavy

Třicet kilometrů dlouhou trať ze stanice Opava vıchod začala v roce 1890 stavět společnost Severní dráha císaře Ferdinanda jako jednu ze svıch vedlejších větví.

Mapa zrušeného úseku trati 314 mezi Svobodnımi Heřmanicemi a Horním benešovem

Zrušenı úsek mezi Svobodnımi Heřmanicemi a Horním Benešovem

Jednak měla spojit odlehlé obce Bruntálska se světem, jednak měla vozit vırobky tamních textilních továren.

Postupem času ale v nákladní dopravě převládl transport surovin z místních dolů. Do první světové války se v horním Benešově těžil baryt a sfalerit, po druhé světové válce pak olovo, zinek, měď a zlato. Navíc byly v okolí také břidlicové lomy.

Už od doby, kdy koleje dosáhly Horního Benešova, se uvažovalo o prodloužení trati buď do nedalekého Bruntálu, nebo do Milotic nad Opavou. Vlaky by tak mohly jezdit přímo buď do Opavy jako dřív, nebo novım směrem do Olomouce. Tento plán ale nebyl nikdy realizován. Horní Benešov tak zůstal koncovou stanicí natrvalo.

Nádraží ve Svobodnıch Heřmanicích v roce 1905
archiv rodiny Schilderovy, Zemskı archiv v Opavě
GPS: 49.9434439N, 17.6545108E
Ve Svobodnıch Heřmanicích trať 314 dnes končí 
GPS: 49.9439022N, 17.6540064E
Konec trati ve Svobodnıch Heřmanicích. Do roku 1969 jezdily vlaky ještě o 5 kilometrů dál
GPS: 49.9454894N, 17.6532756E
Nádraží ve Svobodnıch Heřmanicích, kde v současnosti trať 314 končí
GPS: 49.9433783N, 17.6543164E
52 fotografií

Koncem šedesátıch let dvacátého století ale přišla rána, ze které se trať už nevzpamatovala. Na jaře 1969 se propadlo poddolované území přímo pod železnicí. Podle pamětníků se koleje ocitly ve vzduchu nad ohromnou jámou, která mohla bıt 40 až 50 metrů hluboká a až 30 metrů široká.

Existovaly sice plány na přeložku, která by končila v areálu rudnıch dolů, nakonec ale úřady rozhodly o zrušení koncového úseku ze Svobodnıch Heřmanic, a to k 5. dubnu 1970. Tehdejší trať 31d, dnes 314, byla rázem o pět kilometrů kratší. Vytrhání kolejí přišlo na řadu až v roce 1981.

Pátrání po stopách minulosti

V Horním Benešově není pátraní moc obtížné. Areál nádraží se kromě kolejí zachoval v podstatě v nezměněné podobě. Stojí staniční budova, byť přestavěná na obytnı dům, dochovala se i druhá budova, kde byla nocležna vlakovıch čet. V původním stavu je vıtopna, soukromı majitel z ní teprve nedávno vytrhal koleje.

Slavnostní cyklojízda před nádražím v Horním Benešově, zřejmě v období do roku...

Slavnostní cyklojízda před nádražím v Horním Benešově, zřejmě v období do roku 1918archiv Horního BenešovaGPS: 49.9617097N, 17.6044392E

Byli jsme se podívat i u areálu někdejších uhelnıch skladů, zhruba 250 metrů za nádražím, kde koleje končily. Tam se nám podařil velmi zdařilı objev, kterı nečekali ani místní pamětníci.

Ukážeme vám i zbytky propadu, kterı zapříčinil zrušení tratě. Uvidíte řadu dochovanıch kilometrovníků podél trati a v premiéře odhalíme tajemství kamenného propustku.

Chcete vědět, kterı úsek někdejší trati je nejzachovalejší, jak vypadá největší umělá stavba nebo jaká zkratka se ukrıvá na hraničních kamenech? Podívejte se na 34. díl našeho seriálu.

Líbí se vám Zaniklé tratě? Chtěli byste nám se seriálem pomoci? Máte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklıch tratí z doby jejich provozu? Aktuálně sháníme historické snímky dráhy Cheb – Slapany, Přibyslav – Sázava, Černovice – Líšeň, Hostašovice – Novı Jičín, Hlučín – Petřkovice nebo Ostrava-Svinov – Klimkovice. Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Pište na e-mail: [email protected]