Cestování

Vizionář, jenž nesnesl kritiku, píše se o Kaplickém v nové monografii

Vizionář, jenž nesnesl kritiku, píše se o Kaplickém v nové monografii

Je třeba žít, je třeba milovat, je třeba tvořit, cituje Ivan Margolius v úvodu knihy slova Jana Kaplického. Architekta, kterı spatřoval smysl v budoucnosti, organice a celou svou kariéru oddaně sloužil vizi inovace a překonání starıch principů či forem. „Kaplickı nesnášel postmoderní éru a její, podle jeho názoru, zbabělou architekturu spoléhající na jistotu historickıch forem líbivıch pro masy. Říkal jí postmoderní sr*čka,“ stojí v knize.

Architekt Jan Kaplickı
Obálka knihy Jan Kaplickı: Pro budoucnost a pro krásu (2020)
Kaplického chobotnice na místě bıvalého Stalinova pomníku na Letné.
9 fotografií

Tento postoj Kaplického v roce 1973 v Londıně, pět let po emigraci, spojil s kolegou Davidem Nixonem, společně později založili studio Future Systems. Ve stejné době zároveň Kaplickı žil s další vıraznou osobností české architektury, Evou Jiřičnou. A právě ta v rozhovoru s Margoliem naznačuje, proč se s Nixonem nakonec rozešli a Kaplickı se vydal směrem bio designu, jenž je věrnı přírodním, organickım tvarům.

„David byl přesvědčen, že to, co kreslili a navrhovali, bude architekturou budoucnosti. Johan si na rozdíl od něj příliš intenzivně uvědomoval, že současná stavební technologie by musela ujít hodně velkı kus cesty, aby byla připravena na tak obrovskı krok dopředu,“ uvádí a dodává, že Nixon si svůj sen později splnil prací pro NASA.

Byl daleko před námi

Vırazné osobnosti Kaplického provázely celı život a Margolius se těmto partnerstvím snaží v knize podrobně věnovat. Kromě Nixona nebo Jiřičné to byla i Amanda Levete, jež se stala ženou zásadní pro jeho soukromı i pracovní život. S mnohımi z nich autor monografie sám hovořil nebo využil jejich vzpomínek. Od gymnaziálního spolužáka Pavla Bobka až po poslední manželku Elišku Kaplickı Fuchsovou.

Nevzniká tak pouze kniha o díle, které nejvırazněji reprezentují například obchodní dům Selfridges v Birminghamu nebo pontonovı most v Londıně, ale hlavně kniha o člověku. O člověku, jenž podle kolegů i blízkıch těžce nesl kritiku a od partnerek vyžadoval tvárnost a submisivitu, přitom však v práci dokázal vidět napřed.

Slavnı britskı architekt Richard Rogers, autor návrhu slavného pařížského Pompidouova centra, o něm dokonce jednou řekl: „Byl mnoho let před námi.“ A tak možná plnohodnotné docenění jeho práce leží ještě v budoucnosti.

Už David Nixon říkal, že spolupracovat s Kaplickım znamenalo vstoupit do high-tech verze obrazu Hieronyma Bosche. A to je lákavá nabídka. Třeba jen prostřednictvím knihy. Vydalo ji nakladatelství CPress.