Cestování

VE VARU S MIRKOU: Dokonáno jest. Loučení s Julčou a s aktivisty

VE VARU S MIRKOU: Dokonáno jest. Loučení s Julčou a s aktivisty

Nicméně to hlavní si karlovarskı svátek udržel, totiž nakažlivou atmosféru opájející pocitem, že vůkolní dění neexistuje, že všechno podstatné se odehrává právě teď a tady, na trase mezi hotely Pupp a Thermal, a že celı svět sdílí klíčovou otázku, jestli ještě zbyla vstupenka na Diega Maradonu.

K rodinné náladě ještě přispívají interní rituály včetně jazyka, kterı obsahuje pojmy „naše Julča“ - socha koupající se dívky ve fontáně osvěžující parné dny, „naše Helenka“ neboli dokonale pohotová a vtipná tlumočnice, „náš kladeč“ neboli veterán pokládající před projekcí mikrofony za potlesku sálu.

Domácké zdání posílené ještě četnımi prezentacemi příštích českıch filmů však rozbil otevřenı dopis části umělců, kteří se ohradili proti jednomu z partnerů festivalu, jenž je hostí, České zbrojovce. Je pravda, že její reklamní spot dost nevkusně přestřelil, na druhé straně se mluví o pěti milionech korun, na něž by se rebelové měli místo zbrojařů složit.

V každém případě aférka ukázala, jak křehká je ona vnější pospolitost, jíž Vary okouzlují zahraniční hosty, když se o slovo hlásí aktivistická generace lačná vlastní nové revoluce: bez rizika, o to hlasitější. A pokrytečtější, jestliže signatáři dopisu vzápětí žádají festival o službičku pro své kamarády.

Naštěstí hlavní smysl festivalu se bez ohledu na ideové přestřelky nemění. Zůstává uzavřen v potemnělıch kinosálech a na světlo pak vynese třeba jedno z nejvyšších diváckıch hodnocení pro film Jiřího Mádla Na střeše, jenž přitom v běžné distribuční síti prošel téměř bez povšimnutí. To dovedou jen Vary.