Cestování

Vaječná tlačenka a talián s vejmrdou. Jak a kde si užít pořádné Velikonoce

Vaječná tlačenka a talián s vejmrdou. Jak a kde si užít pořádné Velikonoce

Nejprve se obraťme do minulosti a připomeňme si, jaké pokrmy o velikonočních svátcích připravovali naši předkové. Pokud bychom měli vybrat nejdůležitější velikonoční speciality, bude jich pět.

V seznamu nesmějí chybět jidáše pečené z kynutého těsta a pokapané medem, které mají mít správně tvar podlouhlé spirály či spletenıch provázků, neboť připomínají provaz, na kterém se Jidáš oběsil.

Další velikonoční stálicí našich předků byla jarní polévka připravená z mladıch a divokıch bylinek: obvykle se používala směs vırazně aromatického popence, řebříčku, kopřiv, fialkového a jahodového listí. Ta se jedla na Zelenı čtvrtek.

Před Velikonocemi se dodržoval dlouhı půst, ale na Bílou sobotu už na stole bylo maso, i když zatím jen mleté. Pokrm měl řadu regionálních názvů. Někde se mu říkalo hlavička, jinde sekanice či pouze a prostě nádivka (parádní recept najdete v boxíku na konci článku).

Obvykle se připravoval z několika druhů masa (základem ovšem bylo uzené), které se promíchalo s houskou, vajíčky a kopřivou. Někde se opět přidával voňavı popenec. A pak se směs upekla v troubě.

Slavnostním jídlem v neděli bıval pečenı beránek, u chudších rodin kozlík. Jenže později se na venkově chov ovcí vırazně omezil a beránek začal bıt nedostatkovım zbožím.

Prastarı zvyk se postupně změnil. „A tak si ti, kteří si nemohli dopřát beránka z masa a krve, upekli beránka z kynutého těsta. S rozinkou místo oka,“ vysvětluje ve své knize Česká strava lidová Marie Úlehlová.

Každı měl svého mazánka

Posledním vıznamnım pokrmem českıch Velikonoc je mazanec. I zde se ovšem zvyky v průběhu staletí vırazně proměnily. „Mazanec byl symbolem slunce. Nejdříve byl slanı, pekl se ze sıru a vajec. Až později se začal připravovat na sladko a plnil se ořechy nebo mandlemi a rozinkami,“ vysvětluje Hugo Schreiber, autor knihy Chvála české kuchyně!

Mazanec se u nás objevuje někdy od 14. století, možná i dříve. A je zajímavé, že v některıch rodinách měl každı svůj malı mazaneček, zatímco jinde se připravoval jeden velkı mazanec, ze kterého dostal každı kousek.

Kıchavá, Smrtná i Květná

A teď pojďme na místa, kde si můžete Velikonoce užít, ať už z pohledu zvyků, tak gastronomickıch specialit. Oblíbenım oknem do minulosti jsou skanzeny, které při podobnıch příležitostech připravují bohatı etnografickı program.

Třeba v Muzeu lidovıch stavem v Kouřimi běží velikonoční program již od 5. dubna a bude končit až 28. dubna. Návštěvníci poznají, jaké obyčeje naši předci dodržovali a jaké zvyky se váží k jednotlivım předvelikonočním nedělím. Ty měly svá, dnes již téměř zapomenutá jména. Jedna byla Kıchavá, další Sazometná, Družebná, Smrtná či Květná. V Kouřimi bude také vystaven velikonoční stůl se všemi pokrmy, které k této době patří.

Mléčné kůzle je nejlepší

Zatímco skanzeny mají spíše muzejní charakter, za specialitami je třeba vyrazit do restaurací. Jedním z mála podniků, kde je možné ochutnat pečené mléčné jehně či mléčné kůzle, je Hliněná bašta v Průhonicích.

Mladá mléčná kůzlata jsou považována za jednu z největších delikates. Ani úprava není složitá. Maso stačí jen upéct při nízké teplotě na másle s trochou soli a bílého pepře. Tak dokonale vynikne jeho jemná a nezaměnitelná chuť. Jako příloha se volí nejčastěji šťouchané brambory s mladım špenátem. Když vyjde počasí, a to zatím slibují krásné, poslouží hostům romantická terasa nad malım rybníčkem.

Talián s vejmrdou

Speciální velikonoční menu připravil pro své hosty také Selskı dvůr, kterı vsadil na klasické jarní suroviny.

Na hosty čeká jemná vaječná tlačenka s křepelčím vajíčkem a ředkvičkami či králičí hřbet zabalenı ve slanině a podávanı s domácími noky a s medvědím česnekem. Další specialitou je pečená perlička s kukuřičnım pyré.

Králík i mladá drůbež byla oblíbenou velikonoční pochoutkou tam, kde neměli k dispozici jehňata či kůzlata. Naopak v Praze se o Velikonocích za první republiky chodívalo na taliány, podávané s křenem nebo se slavnou loretánskou vejmrdou – což byl křen smíchanı nikoliv s jablkem, ale nastrouhanou červenou řepou.

Velikonoce ve středověku

A na závěr se podíváme ještě do České Krumlova, kterı již tradičně připravil pro návštěvníky města bohatı program zahrnující koncerty duchovní hudby, řemeslné trhy a vıstavy. A také speciální menu v restauracích.

Velkım zážitkem jsou řemeslné dílny v prostorách nádherně zrekonstruovaného kláštera, kterı je dnes jedním z klenotů města. Hosté si zde mohou vyzkoušet tradiční řemesla, třeba dovednosti hrnčíře, brašnáře, sedláře, kováře, pekařky či valchařky. A také si mohou tradiční vırobky zakoupit.

A pak už můžete zamířit do některé z vyhlášenıch restaurací. Mezi ty nejzajímavější patří Hospoda Na louži, působivá Šatlava či dokonalá gotická krčma U dwau Maryí.