Cestování

Tentokrát budeme klidnější, slibuje vedoucí Kronos Quartetu. Představí se na Colours of Ostrava

Tentokrát budeme klidnější, slibuje vedoucí Kronos Quartetu. Představí se na Colours of Ostrava

OSTRAVA Kronos Quartet, jedno z nejrespektovanějších těles zaměřenıch na interpretaci soudobé hudby, se vrací na Colours of Ostrava. Poslední vıboje netradičního smyčcového kvarteta objasnil v telefonátu ze San Franciska uměleckı vedoucí Kronosu, houslista David Harrington.

Kronos Quartet se vždy vzpouzel jednoduchému zařazení. Stačí připomenout přesahy kvarteta od soudobé „vážné“ hudby ke skladbám z oblasti předklasické a také k jazzu, rocku, folku a hudbě africkıch či asijskıch kultur. Také v poslední době se kvarteto rozmachovalo napříč žánry a kontinenty. Natáčelo s malijskım Triem Da Kali, folkovımi zpěváky Rhiannon Giddensovou a Samem Amidonem, díky společnému albu Landfalls avantgardistkou Laurie Andersonovou získalo letos další Grammy. V Ostravě se 18. července můžeme dočkat mnoha repertoárovıch překvapení.

Hurikán Sandy v partituře. Laurie Andersonová vypráví o překonávání strastí a...
Kronos Quartet. Zleva členové ansámblu John Sherba, Sunny Yang, Hank Dutt a...

LN Vaše letošní album Placeless zaznamenává spolupráci s íránskımi zpěvačkami Mahsou a Marjan Vahdatovımi. Jak vlastně k tomuto setkání došlo?
Mahsu a Marjan Vahdatovy nám představil přítel Sahba Aminikia, íránskı skladatel žijící v San Francisku. Je rezidentním umělcem našeho Kronos Festivalu, známe se přes deset let. Asi před třemi lety převedl sestry Vahdatovy na naši zkoušku. Zkusili jsme něco společně a ihned nás nadchla představa, že bychom spolupracovali na celém albu. Což se nakonec podařilo.

LN Nahrávka Placeless spojuje západní a vıchodní hudební postupy. Řekl jste, že se vám povedlo dostat z nástrojů zvuk, jakı jste dříve neslyšeli. Co pro vás bylo nové?
Potřebovali jsme čas, abychom se na spolupráci se zpěvačkami připravili. Nešlo jen o formální stránku, o postupy běžné ve vıchodní tradici. Museli jsme přizpůsobit zvuk nástrojů mnohem osobnějšímu, intimnějšímu vırazu. Vyvážit náš přednes s vyjádřením Mahsy a Marjan.

LN Na loňské album Clouded Yellow jste natočili kompozice Michaela Gordona. Vzhledem k názvu podle migrujícího druhu motıla jde vlastně o určitou „ódu na svobodu“, je to tak?
Michaela Gordona inspiroval ke skladbě Clouded Yellow stejnojmennı druh motıla (česky Žluťásek čilimníkovı – pozn. aut.), kterı každoročně migruje na ohromné vzdálenosti, tuším mezi severní Afrikou a britskımi ostrovy. Michael nám poslal i snímky těchto krásnıch motılů, abychom se do jeho inspirace dokázali vžít. A zajisté, toto podobenství má i další roviny.

LN Vaše hudba často nesla sociální či politické poselství, v repertoáru máte kompozice tıkající se traumat války ve Vietnamu, holokaustu, balkánského konfliktu. Platí to i pro alba z poslední doby?
Asi nejzásadnější skladbou alba Clouded Yellow je pro nás The Sad Park. Při jejím psaní Michaela ovlivnily nahrávky hlasů dětí v newyorském parku, reagujících na události 11. září 2001. Jako hudebníci se snažíme vnímat a tvořit krásu, ale zároveň se nemůžeme vyhıbat světu, ve kterém žijeme. Samozřejmě přemıšlíme o budoucnosti. Když slyšíme o lidech zavražděnıch v mešitách a v kostelech, jako se to stalo nyní, zasáhne nás to, jako každého. Proto i naše hudba mívá politické či sociální souvislosti. Jako hudebník totiž stále věřím, že muzika dokáže lidi spojovat. Pomáhá v komunikaci, vede k vzájemnému porozumění.

LN Jak se vám spolupracovalo s Laurie Andersonovou na cyklu Landfall?
Laurie je skutečná bojovnice. Jedna z nejtvořivějších osobností, jakou znám. Zní to jako fráze, ale náš společnı čas ve studiu byl prostě nádhernı. Ona opravdu umí spoluhráče nadchnout a motivovat.

LN Na letošním Kronos Festivalu jste koncertovali také s duem CocoRosie, což je další nezvyklé spojení. Zůstane u pozvání na pódium, nebo také uvažujete o společném albu?
Máme připravenı materiál pro album. Ještě hledáme přesnou formu. Nevíme jistě, kdy nahrávku zrealizujeme a zda se to vůbec podaří, ale uvažujeme o ní.

LN V roce 2012 jste na Colours of Ostrava vystupovali v „hlasitějším“ projektu Unico, s elektronikou a pod širım nebem. Jak na tuto možná trochu nezvyklou zkušenost vzpomínáte?
Velmi přesně a rád, bylo to energické a nabíjející. Opravdu se na ostravské publikum těším. Ovšem tentokrát bude naše vystoupení typičtější, klidnější. Co přesně zahrajeme, ještě nevím, ale určitě budeme vybírat z různorodıch koutů našeho repertoáru.