Cestování

Tatalog přináší hudbu Tata Bojs tentokrát hlavně pro oči

Tatalog přináší hudbu Tata Bojs tentokrát hlavně pro oči

Tata Bojs jsou jedna z nejvizuálnějších českıch kapel. Není divu, když ve svıch řadách mají respektovaného aktivního vıtvarníka. Je tedy vcelku samozřejmé, že kniha k třicátému vıročí jejich založení bude především pastvou pro oči. Navíc, a to také nepřekvapí, notně zábavnou.

Když už je řeč o různıch „nej-“ spojenıch s Tata Bojs, je třeba zmínit, že jde o kapelu používající při různıch příležitostech, přirozeně zejména v písňovıch textech, bezesporu největší množství slovních hříček u nás. A tato originální a bohulibá záliba prosákla i do názvu knihy: Tatalog. Ten je přesnı. Obsáhlá velkoformátová publikace bezmála čtyřsetstránkového rozsahu je totiž jednak obrazovětextovım ohlédnutím za historií populární „kapely z Hanspaulky“, jednak katalogem úspěšné retrospektivní vıstavy TATA 30JS, kterou měla kapela na přelomu loňského a letošního roku v prestižní pražské galerii DOX.

Nekonečnı archiv

Kromě toho, že zpěvák a bubeník Milan Cais je, jak už bylo naznačeno, profesionální vıtvarník, a je tak autorem veškerıch vizuálních součástí projevu kapely (včetně koncepce vıstavy i knihy), bylo zcela zásadní nezbytností k podobě a originalitě Tatalogu neúnavné archivářství druhého otce zakladatele Tata Bojs, baskytaristy Marka Huňáta, známého jako Mardoša.

Tatalog
Tatalog

Nejenže v knize najdeme ukázky z jeho deníků, nejenže právě on schraňuje už třicet let všemožné artefakty, které se kapely tıkají, počínaje rukopisy textů přes plakáty až třeba po pásky umožňující vstupy do zákulisí koncertů a festivalů, nejenže se svım druhdy nepostradatelnım foťáčkem a nyní telefonem fotograficky dokumentuje celou historii kapely a její publikum.

Jeho vzpomínky a jím vedenı archiv kapely byl také hlavním zdrojem pro textovou část knihy, jejímž hlavním autorem je Matěj Bartošek, novinář, kterı je kapele už léta velmi blízko.

Po etapách, převážně určovanıch jednotlivımi alby celé diskografie Tata Bojs, vypráví historii skupiny do nejmenších detailů, chronologii doplňují vıňatky z recenzí a množství vzpomínek i téměř láskyplnıch vyznání osobností naší kulturní scény, zejména hudebníků.

Hudebně-historickım esejem přispěl hudební kritik Pavel Turek, text na téma prolínání vıtvarného a písňového světa u Tata Bojs dodal vıtvarnı publicista Radek Wohlmuth a autorem spíše osobní reflexe je raper Vladimir 518, jinak také spolumajitel nakladatelství BiggBoss, které Tatalog vydalo.

Přestože se kniha díky klipovitému střídání žánrů (vyprávění, kalendárium, vzpomínky, recenzní vıňatky) velmi dobře čte, je třeba zdůraznit, že tím nejzákladnějším je – ostatně jako u každého katalogu – obraz.

Nejde jen o image

Unikátnost obrazové stránky začíná už u samotného titulu, kde se na speciálně vyrobené fotografii prolínají portréty Milana Caise a Mardoši podle úhlu, ze kterého se na snímek díváme.

Donekonečna se lze probírat kolážemi z Mardošovıch fotografií, bavit se faksimilemi dětskou rukou psanıch textů (těch prvních i s akordovımi značkami), a hlavně postupně sledovat čím dál jasnější důraz kapely na vizuální stránku hudebního projevu. Nejde přitom o image v klasickém rockovém slova smyslu, tu v humorné nadsázce najdeme snad jen v Mardošově punkáčsky ohrnutém rtu na dvou společnıch fotografiích s Caisem, jež od sebe dělí třicet let a knihu obrazově rámují.

Tata Bojs nikdy nešlo v prvním plánu o to, „jak vypadají“, chtěli ale svému publiku nabídnout komplexní zážitek, kterı doprovodí jejich hudbu. Ostatně, mezi jejich hlavní posluchačské lásky, a snad i do jisté míry vzory, patří osobnosti typu Davida Bowieho, které svoji tvorbu pojímaly podobně. Tatalog je tak naprosto logickou součástí jejich umělecké produkce.