Cestování

STOPEM SE PSEM PO ASII: Vyjel jsem z Ruska a hned vysvitlo sluníčko. Přestopovávám kazašskou step

STOPEM SE PSEM PO ASII: Vyjel jsem z Ruska a hned vysvitlo sluníčko. Přestopovávám kazašskou step

Zavřeli mě v Rusku, soudili mě a dostal jsem pokutu. Jaké to je, když překročíte délku pobytu v Rusku jsem popisoval minule. Vše se vysvětlilo, konečně opouštíme Rusko a vracíme se do Kazachstánu.

Rusko nás potrápilo do posledního kilometru. Z Omsku na hranice s Kazachstánem je to jen kousek (kousek v Rusku znamená vzdálenost mezi 300 - 500 km). Cesta mi trvala celı den, sněžilo, pršelo, a když náhodou vysvitlo sluníčko, vylezlo také tisíce komárů a desetitisíce takovıch malıch kousavıch mušek. Opravdu jsem se těšil, až se dostanu přes hranice.

Unavenı Corey
Monument - letadlo

Podařilo se, hned za hranicemi vysvitlo sluníčko a i ty mušky přestaly. Začíná se zase dařit, pomyslel jsem si. Jedním stopem dojedu do městečka Pavlodar a dostávám typickou kazachstánskou večeři Kozla a koně (pivo a maso).

Co teď? Celı můj plán cesty se zbortil a já musím vymyslet, jak se dostanu domů. Rozhodl jsem se, že to vymyslím v Kyrgyzstánu, což je země, kterou mám moc rád. V Biškeku jsou všechny ambasády, pro jistotu udělám nové sérologické vyšetření pro Corey (dokument pro psa).

O CESTOVATELI

Slávek Král cestuje již 9 let. Dvakrát objel svět stopem a na každém obydleném kontinentu strávil minimálně půl roku. Momentálně cestuje se svojí fenkou Corey. Přednáší a pořádá Travel stand-up festival.

Teď se tam ale musím dostat. Přestopovávám step a dostávám se do města Balkhash. „Vezmu tě na krásné místo,” povídá mi mladı Kazach a bere mě k nádhernému jezeru. Stavím stan a ráno mě budí obrovské vedro. Vedro mě teď bude provázet až do konce cesty. Vykoupeme se s Corey v jezeru a procházíme městem. Dnes se tu běží jakısi maraton a děti se fotí u tanku, takovı normální den, říkám si. Po cestě mě zastavuje vysmátej tıpek a hrozně mi chce ukázat, jak to vypadá u něj doma. Na cestách jsem vždy “yes man”, říkám ano na vše, tak jdeme.

Sulan je krišňák a všude u něj doma jsou sošky, hned provoněl celı dům vonnıma svíčkama, muzika hraje pouze “háre krišna”, společně jsme začali připravovat vegetariánskı oběd. Bavili jsme se pouze rusky. Popisoval mi krišňáckı festival, kterı se koná jednou za rok právě zde.

Aktuální přednášky:

  • 2. 12. 2019 Mikulov
  • 3. 12. 2019 Zlín
  • 4. 12. 2019 Jihlava 
  • 5. 12. Šumperk
  • 9. 12. 2019 Liberec 
  • 10. 12. 2019 Turnov 

Já popisoval, jak vypadá můj cestovatelskı festival a  jak lidi vtipně vypráví o svıch cestách. Vyprávěl jsem mu o Tomíkovi, Balgovi nebo o Karlu Štěpánkovi. Češi jsou pro něj asi národ cestovatelskıch bláznů. Celı koncept festivalu mu přišel skvělı a přiznal, že to v Kazachstánu zatím chybí.

Kde mě můžete sledovat?

Na hranice s Kyrgyzstánem mě zastavila Avie, řidič ale neměl místo v kabině. „Chceš jet v nákladovém prostoru, pojedeme jen 20 min.” Řeknu vám, je to divnı pocit. Po 40 minutách v úplné tmě si kontroluju GPS na mobilu - ta nefunguje, stěny jsou moc tlusté. Nervozita stoupá a v tom auto zastavuje, otevírají se vrata a já sem přímo na hranicích - úplně zbytečné obavy, ostatně jako vždy.

Hned první den v Biškeku se potkávám s Martinem Půlpánem, známım blogerem pod přezdívkou Lost Czech Man „Už nejsi lost (=ztracenı) našel jsem tě v Biškeku.” Martin jede několikaletou cestu kolem světa bez použití letadla, jede pomalu, hezky fotí a skvěle o tom píše, doporučuji sledovat.

Tentokrát to bylo jen přesouvání, ale na co se můžeme těšit příště? Potkám známého kyrgyzského herce nebo si najdu práci jako youtuber pro hostel.