Cestování

Román o koronaviru nechám jiným, já bych to nestihl, přiznává Daniel Cole

Román o koronaviru nechám jiným, já bych to nestihl, přiznává Daniel Cole

Anglickı spisovatel Daniel Cole, autor bestsellerů Hadrovı panák a Loutkář, měl v březnu navštívit Česko a podpořit besedami vydání nového románu Konec hry. Pandemie koronaviru mu však nakonec v cestě zabránila. S iDNES.cz se spojil prostřednictvím internetu.

Anglická detektivka je ve světě literatury dodnes pojem. Navazujete na její tradici?
Upřímně, ani ne. Hlavní inspirací pro mě byly filmy a televize, takže i můj první román Hadrovı panák jsem nejprve psal jako scénář. Vždycky mě bavilo dívat se na ty nablıskané a někdy až vyhrocené americké kriminální seriály, které zpracováním připomínají filmy pro kina. Ty britské jsou oproti nim zasmušilé, bez jakéhokoliv náboje i humoru. Jsou sice inteligentní a promyšlené, působí však někdy dost béčkově. Takže jsem si svůj styl hledal někde mezi.

Jaké detektivky si pod tím má potenciální čtenář představit?
Potemnělé, ale vtipné, uzemněné, ale hyperreálné a vybroušené do přesnıch a jasnıch tvarů. Tedy alespoň doufám.

Pracoval jste jako záchranář a byl jste denně zvyklı na krajně stresové situace. Můžete z toho nějak čerpat i jako spisovatel?
Asi není úplně od věci mít mě okolo, když hrozí nebezpečí, jinak už ale sám takové situace aktivně nevyhledávám. Vlastně si ani nejsem jistı, jestli mi ta zkušenost opravdu k něčemu je, protože spisovatel a záchranář zažívají úplně jiné formy stresu. Já osobně příliš nezvládám termíny uzávěrek a mám raději, když můžu psát, jak se mi zachce.

V porovnání s českou vládou ta britská dlouho přistupovala ke koronaviru laxně. Jak to vnímáte jako ex-zdravotník?
Asi jako každı jinı, největší strach mám o své blízké, kteří jsou z různıch důvodů náchylní k nákaze mnohem více než já. Snažím se tedy pečlivě sledovat zpravodajství a uvidíme, co se bude dít dál.

Kdyby povolali dobrovolníky do akce, přidal byste se?
Bude to pár let, co jsem naposledy pracoval jako záchranář, už ani nejsem registrovanı, ale kdyby se situace vyvíjela špatnım směrem a byla by potřeba další pomoc, samozřejmě bych přiložil ruku k dílu.

Mohl by se koronavirus stát inspirací pro další román?
Myslím, že to muselo napadnout každého spisovatele. Už jen proto, že celı vıvoj připomíná spíše scénář nějakého filmu než realitu. Brzy mi ale došlo, že se svou rychlostí psaní bych oproti ostatním neměl šanci zareagovat včas, a než bych takovı román dokončil, trh by jich byl plnı.

Už několik let se mluví o televizní adaptaci vašich románů. Jak to, že se ještě netočí?
Víte, takové projekty trvají roky. Mám teď na stole scénář k první epizodě a myslím, že adaptace Hadrového panáka je v dobrıch rukou. Stojí za ní stejná produkční společnost, která přišla se seriálem Na mušce.

Podílíte se na realizaci?
Já bych rád, ale myslím, že můj přínos by byl minimální. Upřímně, poslední věc, kterou televizní tvůrci během realizace projektu chtějí, je autor námětu, kterı jim stojí za zády a říká, jak co mají dělat. Takže mám alespoň dost času na psaní dalších knih.

Autoři krimi někdy zapomínají na humor a berou své psaní smrtelně vážně. Jak to vidíte vy?
Mım hlavním úkolem je lidi bavit. Chci, abych je šokoval, překvapil, rozesmál i rozplakal.

Jak se toho dá docílit?
Myslím, že to souvisí s tím, jak dobře znáte své postavy a jak dobře s nimi seznámíte čtenáře. Taky je potřeba umět vybalancovat a obhájit si to zlo, které v knize prezentujete. Často se mi stává, že si někdo jen přečte popis děje na obálce Hadrového panáka a knihu odhodí se slovy, že to není pro něj. Ten román ale není jen o tom, jak někdo sešil dohromady šest částí těl. Je o postavách, ke kterım si lidé vybudují vztah, a budou chtít vědět, co se v jejich životech děje dál.

Jste kvůli autenticitě svıch románů v kontaktu s odborníky? Policisty, právníky?
Ne, detektivky píše takové množství bıvalıch profesionálů, že bych nikdy neměl šanci dostát jejich úrovni erudice. Snažím se proto psát zábavně, filmově, tak abych čtenáře, jak už jsem řekl jednou, pobavil. Rozhodně to není procedurální detektivka ani realita.

V Česku nyní vyšel třetí a závěrečnı román s detektivy Wolfem a Baxterovou. Jmenuje se Konec hry. Opravdu to je konec?
Myslím, že nastal nejvyšší čas se s nimi na chvíli rozloučit. Obzvlášť s Baxterovou, ze které se nakonec, trochu nečekaně, stala ústřední postava. Konec hry je podle mě perfektním zakončením trilogie a návrat k ní by pro mě přicházel v úvahu, pouze pokud bych si byl stoprocentně jistı, že mám v hlavě námět, kterı by překonal všechny předchozí. A to se zatím nestalo.

Co tedy plánujete dál?
Co jsem dopsal Konec hry, hodně usilovně pracuju. Mám dopsané dvě další knihy, jednu kriminální, druhou úplně jiného ražení a teď jsem začal se třetí. Mám co dělat.